Čtvrtek 7. listopadu 2024, svátek má Saskie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Když se řekne reaganomics

Česko

ČTVRTEK ALEXANDRA TOMSKÉHO

Vjednom městečku na středozápadě Ameriky se před lety sešla občanská komise, aby postavila pomník třem mužům, vítězům nad Sovětským svazem ve studené válce. Nevím, zda se jim podařilo kontroverzní pomník nakonec vybudovat. Žijeme totiž v době takové svobody názorů a takového ideologického zmatku, že i ty nejsamozřejmější záležitosti zdravého rozumu jsou kontroverzní. Na rozdíl od profesorů ekonomie, politologie a sociologie, kteří tak často zabřednou do empirických bažin myšlení, prostí občané měli naprosto jasno, komu patří dík: prezidentovi Ronaldu Reaganovi, Janu Pavlu II. a Alexandru Solženicynovi. Pracoval jsem tehdy v ústavu Keston College, kde jsme se zabývali sovětským impériem, a zažil, jakou revoluci v myšlení a psychologii tenhle nepravděpodobný triumvirát způsobil. Solženicynův Gulag zásadně změnil postoj slušné části levice vůči sovětům a inspiroval Reaganovu rétoriku (říše zla), Jan Pavel II. udržel rodné Polsko v mobilizačním stavu a nadřadil lidská a občanská práva nad pragmatickou vatikánskou politiku a zahájil velkou demokratizační vlnu v Jižní Americe. Neměřitelný je duchovní vliv těchto dvou velkých mužů, zato je relativně měřitelný u politika Reagana.

Reagan zvrátil dosavadní americkou politiku appeasementu a začal zbrojit. Deficit Spojených států se za jeho vlády zvýšil na víc než dvojnásobek. „On nás nakonec uzbrojí,“ zoufal si Brežněv. Zesměšňovaná iniciativa „hvězdných válek“ (SDI) měla velký psychologický význam, nemluvě o významném vývoji internetu, o němž se už tehdy soudilo, že prolomí informační izolaci světa sovětů. Reagan měl zásadní vliv na zvýšení produkce ropy a na dramatickém snížení její ceny (klesla na třetinu). Toto opatření mělo poškodit ruské příjmy v době sovětské expanze (Etiopie, Angola, Afgánistán, Nikaragua), zároveň v těchto částech světa financoval Reagan ozbrojený odpor. I zdánlivě bezvýznamná a neriskantní americká invaze do Grenady měla svůj symbolický význam; ukončila americkou politiku nevměšování, respektive zasahování pouze prostřednictvím podpory odpůrců (by proxy).

Reaganomics, řečeno lidově, postavila Ameriku po desetiletí stagnace na nohy. Milton Friedman zmiňuje jako hlavní ohromnou likvidaci stovek byrokratických nařízení (red tape), nejen snížení daní ze 70 procent na 28 procent. Klesly interní federální výdaje, inflace, ekonomika začala růst a nezaměstnanost klesla na pět a půl procenta. Průměrný příjem rodiny za jeho vlády se zvýšil o 4000 dolarů, ačkoli nerostl před ním ani po něm. Z deseti ekonomických ukazatelů se zlepšilo osm.

O Churchillovi se říká, že jeho rétorika měla možná cenu třech německých divizí a neméně to platí o Ronaldu Reaganovi. Přesvědčil Američany, že vyhrají, a Gorbačova, že musí reformovat.

Vyjednával tvrdě a z pozice síly, ale měl tvář mírotvorce, jenž nesouhlasí se světem nukleárních zbraní. Reagan představuje paradox: geniálně rozuměl lidem i době, ekonomii i politice, a to mnohem lépe než jeho záštiplní intelektuální kritici. Dnes, u příležitosti stého výročí jeho narození, na něho, bez rozdílu věr a názorů, vzpomíná v dobrém téměř celá Amerika.

***

O Churchillovi se říká, že jeho rétorika měla cenu tří německých divizí, a neméně to platí o Ronaldu Reaganovi. Přesvědčil Američany, že vyhrají, a Gorbačova, že musí reformovat.

O autorovi| ALEXANDER TOMSKÝ, publicista

Autor: