9. března 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

V Česku ‚ubývají‘ hvězdy. Můžou za to i stavby u dálnic a světelné reklamy, říká astronom

Zářící skleníky na polské straně hranic | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zářící skleníky na polské straně hranic | foto: Ota Bartovský, MAFRA

ONDŘEJOV/PRAHA Výzkumné projekty českých astronomů jsou každým rokem ve větším ohrožení. Může za to neustále zhoršující se světelné znečištění nedaleko jejich ústřední observatoře ve středočeském Ondřejově. Podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu na obloze nad Českem ubývá hvězd, které se dají pozorovat.

„Světelné znečištění osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko. Znemožňuje tak pozorovat slabé objekty a vede k menší přesnosti při pozorování jasnějších objektů,“ popisuje v rozhovoru pro Lidovky.cz Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Lidovky.cz: Co nejčastěji způsobuje světelné znečištění?
Každého na prvním místě napadnou lampy pouličního osvětlení. To je jistě významný zdroj, především pro jejich obrovský počet, v Česku jich je přes 1,4 milionu. Ovšem jsou bohužel ještě významnější zdroje - průmyslové areály, obchodní centra a jejich parkoviště nebo poslední dobou nebezpečný fenomén pro noční prostředí - v noci osvětlované obří skleníky.

Vzpomeňme si na případ polského skleníku na zeleninu, který v Bogatyňském výběžku zaříznutém mezi Německo a Českou republiku svítil se svojí rozlohou 10 hektarů srovnatelně se stotisícovým městem Liberec. Obecně ale lze říci, že nadměrné světelné znečištění způsobuje každé světlo, které není mířeno do míst, která mají být osvětlována a svítí kolem nebo dokonce do horního poloprostoru, a která svítí i tehdy, když nemusí a svítí silněji, než je třeba.

Zářící skleníky na polské straně hranic
Zářící skleníky na polské straně hranic

Lidovky.cz: Kde v republice je situace se světelným znečištěním nejhorší?
Nejhorší situace je v Praze a v Ostravě. U Prahy je to jasné, je to způsobeno její velikostí. Ostrava zase doplácí na to, že je tam vysoký podíl prachových částic (známé smogové situace), na kterých se umělé světlo rozptyluje.

Ondřejovská hvězdárna

Čeští astronomové využívají pro pozorování hvězd dalekohled v Ondřejově, jenž se nachází v okrese Praha-východ. S dvoumetrovým průměrem zrcadlového objektivu jde o největší dalekohled v Česku.

Lidovky.cz: A jak je na tom okolí ondřejovské observatoře?
Ondřejovskou hvězdárnu v roce 1898 založil doktor Josef Jan Frič mimo Prahu záměrně, protože v Praze už tehdy nebyly dobré pozorovací podmínky. Do dnešních dnů se Praha se svým světlem rozrostla a to má své důsledky pro naše pozorovací podmínky. Souvisí s tím rozšiřování zástavby kolem dálnice D1 a v přilehlých obcích, zmiňované velké průmyslovými areály a zavádění osvětlené reklamy.

Lidovky.cz: Jak moc se situace v posledních letech zhoršila?
Když se podíváme na snímky pořízené stejnou celooblohovou kamerou, které od sebe dělí přibližně čtvrtstoletí, je na nich dobře vidět, že „ubývají hvězdy“. To samozřejmě není pravda, jen my je už nevidíme. S ohledem na současné pozorovací podmínky, musíme některé naše přístroje dedikovat (určovat jejich pozorovací programy).

Hvězdárna v Ondřejově

Hvězdárna v Ondřejově

Obecně lze říct, že pro naše pozorování potřebujeme co největší kontrast mezi tmavou oblohou a slabými objekty ve vesmíru. Pokud je obloha čím dál světlejší, dělá nám potíže odlišit velmi slabý vesmírný zdroj světla na přesvětlené obloze. Pokud bude trend přibývajícího světelného znečištění pokračovat, budeme mít kolem roku 2030 nad celým územím ČR oblohu světlou tak, jako je dnes nad městy.

Lidovky.cz: V čem vás tento problém trápí nejvíce?
Nejvíce nás světelné znečištění trápí u celooblohových kamer Evropské bolidové sítě, která je světově naprosto unikátní a jejíž kamery potřebují vidět co nejníže k obzoru, aby zachytily bolidy i stovky km daleko. To se ale už kvůli světelnému znečištění často nedaří.

Dnešní absolutně přesná Evropská bolidová síť je přitom slavnou kapitolou našeho výzkumu meziplanetární hmoty. Stejně tak takzvané meteority s rodokmenem, které tato síť zachycuje a po přesně spočítané dráze se pak může podařit najít meteorit. Těch je nyní na světě 35, z toho se 19 našlo díky českým výpočtům. Ten první s rodokmenem, Příbramský meteorit, bude mít letos 60 let od jeho nálezu. Byl to tehdy první případ na světě, kdy se nalezl meteorit, o kterém jsme věděli, odkud přesně ze sluneční soustavy přiletěl, tedy jsme určili jeho rodokmen.

Lidovky.cz: Jakým způsobem proti světelnému znečištění bojovat?
Omezení světelného znečištění je stejně snadné jako například u hluku - stačí vypnout nebo zmírnit zdroj. Lze to tedy určitě, žádná rezidua ani zpoždění v nápravě tu nejsou. V současné době v praktickém životě je to ale velmi obtížné, protože i když vyřešíme lokální zdroje světelného znečištění, tak vzdálená města, z nichž se světlo v noci šíří na mnoho desítek kilometrů, posvítí i na tu „naši“ oblohu. Venkovní osvětlení řešíme aspoň v rámci naší ochranné zóny ve spolupráci se stavebním úřadem, kde se jako dotčená právnická osoba účastníme stavebních řízení. Prahu ale nevypneme.

Pavel Suchan (62)

Astronomii se věnuje od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým tajemníkem. Je místopředsedou České astronomické společnosti a předsedou odborné skupiny pro tmavou oblohu.

Lidovky.cz: Zmínil jste ochrannou zónu kolem ondřejovské hvězdárny, jež je vzdálená od observatoře v rozmezí šest až deset kilometrů. Se světlem v ní musí být nakládáno podle určitých pravidel. Jakých?
Pravidla pro svícení v okolí ondřejovské hvězdárny jsou tři. Za prvé nesvítit do horního poloprostoru, svítit tedy pouze dolů. Za druhé svítit teplým odstínem barvy světla s co nejmenším obsahem modré složky světla, které se v atmosféře rozptyluje více, a více tak poškozuje naše pozorovací podmínky. Třetím pravidlem je regulace příkonu osvětlovací soustavy v průběhu noci, tedy snížení produkce světla v době, kdy se po ulici nikdo nepohybuje. Námi stanovená ochranná zóna ale nemá oporu v zákoně.

Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Proto nám udělala radost blízká obec Hrusice, kde bylo nedávno zprovozněno vůbec první biodynamické veřejné osvětlení v České republice. Splňuje všechna naše kritéria, zároveň je velmi ohleduplné k přírodě a ke zdraví lidí, a to při dodržení všech parametrů důležitých pro osvětlení komunikace.

Lidovky.cz: Na jakým výzkumných projektech v ústavu momentálně pracujete?
Výzkum se u nás provádí ve čtyřech vědeckých odděleních - slunečním, stelárním, oddělení meziplanetární hmoty a oddělení galaxií a planetárních systémů. Zkoumáme naši nejbližší hvězdu Slunce, podílíme se na pozorováních největším evropským slunečním dalekohledem.

Naši teoretičtí astrofyzikové využívají pozorování pohybů hvězd v těsné blízkosti obří černé díry ve středu naší galaxie a pomocí numerických simulací řeší otázky extrémně hmotných objektů ve vesmíru. Jsme zapojeni do několika kosmických misí Evropské kosmické agentury a podílíme se na pozorováních v rámci Evropské jižní observatoře. Sledujeme asteroidy, včetně těch, které prolétají v blízkosti Země a specializujeme se na asteroidy, které jsou podvojné a vícenásobné.

Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky

ZE ŽIVOTA MÁMY: Vybírám školu pro syna... a je to peklo!
ZE ŽIVOTA MÁMY: Vybírám školu pro syna... a je to peklo!

Vybírám vhodnou škole pro syna, čas se krátí a já stále váhám.

Najdete na Lidovky.cz