O spoustě oceněných se vědělo už předem. Nejvyšší státní poctu, tedy Řád bílého lva, obdržela například herečka Jiřina Bohdalová. Stejné ocenění dostal in memoriam také podnikatel a dlouhá léta nejbohatší Čech Petr Kellner, který zemřel při tragické nehodě vrtulníku letos v březnu.
Raška, či Bohdalka? Státní řády ve vleku prezidentových afinit |
Další dva bílé lvy obdrželi první a dosud jediný Čech ve vesmíru Vladimír Remek a také druhoválečný letec Alexander Hess. Vzhledem ke světové epidemii covidu do vyznamenané skvadry zapadl dobře i Karel Raška považovaný za zakladatele české moderní epidemiologie, jenž obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Mezi oceněnými tradičně nechybí váleční veteráni i jejich následovníci, které vyslala Česká republika na zahraniční mise. Z politiků prezident vyznamenal nekdějšího britského ministra Alfreda Duff Coopera, který odmítl Mnichovskou dohodu, a prvorepublikového odboráře Roberta Kleina.
Ze sportovců se státních poct dostalo olympijskému vítězi v judu Lukáši Krpálkovi, z prostředí sportu je také oceněný prostějovský rodák Miroslav Černošek, jehož agentura TK Plus pořádala v Česku sportovní akce světového dosahu. Zemanovo zalíbení v úspěšných podnikatelích se letos promítlo i do ocenění Gevorga Avetisjana, který do České republiky přišel z válkou rozvrácené Arménie v roce 1995. Známý je jako zakladatel firmy Marlenka vyrábějící ikonické medové dorty.
Řád Bílého lva
Jiřina Bohdalová *1931 (za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti umění)
Rodilá Pražanka začínala kariéru na prknech divadla ABC. Od roku 1967 pak dlouhých 37 let působila v Divadle na Vinohradech. Generace dětí znají její hlas z pohádek a večerníčků, zazněl například v Broučcích, Pohádkách z mechu a kapradí či Rákosníčkovi. Na filmovém plátně se objevila například ve filmu Ucho z roku 1967, který tehdejší komunistický režim zakázal zveřejnit, či ve snímcích Světáci a Nesmrtelná teta. Možná nejvíce ji však diváci znají z televizních seriálů F.L. Věk či Chalupáři. S prezidentem Milošem Zemanem má dlouhodobě přátelské vztahy, medaili Za zásluhy ji udělil hned v prvním roce svého mandátu.
Alfred Duff Cooper *1890 †1954 (za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch ČR)
Britský politik a diplomat měl do nejvyšších kruhů namířeno už od mládí, byl mimo jiné v příbuzenském vztahu s královskou rodinou. Od služeb v diplomacii a armádě se dostal roku 1924 do britského parlamentu. S Československem se jeho osud protnul až v pozici ministra námořnictva, kdy silně kritizoval smířlivou politiku tehdejšího britského premiéra Nevilla Chamberlaina vůči Adolfu Hitlerovi. Na svou funkci rezignoval hned den po podpisu Mnichovské dohody jako jediný člen kabinetu. „Pokud nyní opustíme Čechy, nebo jim dokonce doporučíme vzdát se, budeme odpovědní za jednu z největších zrad v historii,“ poznamenal si tehdy do deníku britský politik.
Alexander Hess *1898 †1981 (za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost)
Rodák z Karlovy Hutě na Berounskou si prošel několika složkami rakousko-uherské i československé armády, než se roku 1920 dostal k letectvu. Díky rychlému kariérnímu postupu už během pěti let velel 32. stíhací letce. V meziválečném období se úspěšně věnoval také sportovnímu letectví. V lednu 1940, po obsazení země nacisty, unikl přes Francii do Británie. Tam se ve věku 42 let stal prvním československým velitelem 310. perutě královského letectva a účastnil se bitvy o Británii. Po válce krátce působil ve strukturách ministerstva obrany a po komunistickém převratu v roce 1948 ilegálně emigroval. Zemřel roku 1981 ve Spojených státech.
Petr Kellner *1964 †2021 (za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti hospodářské)
Pohádkové jmění, díky kterému byl český miliardář posledních 15 let řazen mezi nejbohatší lidi na planetě, je spojeno především s privatizací státních podniků z 90. let. To vše se dělo prostřednictví investiční skupiny PPF, kterou spolu se svými dvěma kolegy založil v Teplicích roku 1991. Investice Kellnerovy skupiny slavila úspěch například skrze úvěrovou firmu Home Credit v Číně, PPF se dařilo i v Rusku či Spojených státech. V době své smrti vlastnil Kellner necelých 99 procent PPF, jeho jmění odhadl vloni časopis Forbes na necelých 330 miliard korun. Zemřel tragicky letos v březnu při nehodě vrtulníku u ledovce Knik na americké Aljašce.
Vladimír Remek *1948 (za významné proslavení vlasti v zahraničí)
Na palubě kosmické lodi Sojuz 28 vzlétl v roce 1978 jako dosud jediný československý kosmonaut do vesmíru, byl navíc prvním zástupcem země mimo Sovětský svaz či Spojené státy v kosmu. Na oběžné dráze planety strávil necelých 8 dnů. Rodák z Českých Budějovic se ke kosmonautice dostal skrze vojenské letectví, kterému se učil v Košicích na proudových letadlech L-29 Delfín. V jeho řadách sloužil až do roku 1995, kdy odešel do zálohy s hodností plukovníka. Za komunisty byl později zvolen do Evropské parlamentu a v roce 2013 ho úřednická vláda jmenovaná Milošem Zemanem vyslala jako velvyslance do Ruska. Na této pozici vydržel do roku 2018.
Řád T. G. Masaryka
Karel Raška *1909 †1987 (za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva)
Absolvent Lékařské fakulty Univerzity Karlovy je považován za zakladatele moderní české epidemiologie. Koncem druhé světové války zabránil během záchranné mise v koncentračním táboře Terezín šíření skvrnitého tyfu. V roce 1963 nastoupil do funkce ředitele sekce infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace a vedl úspěšnou dvouletou kampaň za vymýcení pravých neštovic v nejhůře postižených státech Afriky. V Československu výrazně přispěl k vymýcení černého kašle, záškrtu, dětské obrny či spály. Prestižního ocenění se mu dostalo také od Anglické královské lékařské společnosti.
Medaile Za hrdinství
Jiří Baloun *1961 (za hrdinství)
Zástupce náčelníka Generální štábu armády ČR vedl od ledna 2020 českou ambasádu v Afghánistánu. Osobně se podílel na bezpečné evakuaci afghánských spolupracovníků české armády poté, kdy zemi ovládli extremisté z hnutí Taliban.
Zdeněk Poul *1961 (za záchranu lidského života)
Velel jednotce vojenské policie KAMBA, jež měla na starost ochranu objektu české ambasády v afghánském Kábulu. Z vlastní iniciativy se rozhodl prakticky neozbrojen jít vyjednávat se zástupci Talibanu, aby pustili na obklíčené letiště spolupracovníky české armády určené k evakuaci. (Fotografie Poula není k dipozici.)
Michaela Tichá *1993 †2020 (za hrdinství v boji)
Stala se vůbec první českou padlou vojačkou na zahraniční misi, když se s ní zřítil vrtulník na egyptském poloostrově Sinaj. Na misi obstarávala logistické zabezpečené své jednotky, do české armády nastoupila v roce 2017, mise v Egyptě byla její první zahraniční.
Medaile za zásluhy I. stupně
Gevorg Avetisjan *1959 (za zásluhy o stát v oblasti hospodářské)
Arménského podnikatele z jeho rodné země vyhnala v roce 1995 válka. V roce 2003 pak Avetisjan založil firmu, která se proslavila medovými dorty Marlenka, pojmenovanými po jeho mamince. Veškerá výroba je soustředěná do Frýdku-Místku, kde pracuje přes 300 zaměstnanců.
Karel Blahna *1952 (za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů)
Brigádní generál ve výslužbě v armádě prošel monostřeleckým plukem či tankovou divizí. Své zkušenosti později zúročil jako velitel praporu rychlého nasazení mírových sil OSN při krvavém rozpadu Jugoslávie. Na přelomu tisíciletí zastával post zástupce velitele pozemních sil české armády.
Jan Cimický *1952 (za zásluhy o stát v oblasti kultury)
Renesanční rozmach nadání přivedl Cimického na post primáře v bohnické psychiatrické léčebně, ale také uznávaných prozaikem, kterému vyšla řada knih i několik sbírek poezie. V roce 1996 otevřel soukromé Centrum duševní pohody Modrá laguna.
Miroslav Černošek *1948 (za zásluhy o stát v oblasti sportu)
Prostějovský rodák se stal po roce 1989 ikonou sportovního, především tenisového managementu. Se svou společností pořádal Zlatou tretru, utkání Jágr Teamu a řídil několik špičkových klubů v různých sportech. Jako manažer zastupoval tenisty Jiří Nováka, Tomáše Berdycha či Petru Kvitovou.
František Filip *1930 †2021 (za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění)
Letos zesnulý režisér se proslavil jako matador televizní tvorby, na níž v rámci Československé a později České televize pracoval téměř 40 let. Natočil 14 televizních seriálů, mezi nimi třeba F.L. Věk, Chalupáři či Cirkus Humberto, a šest filmů. Jeho asi nejznámějším snímkem je Utrpení mladého Boháčka.
Pavel Foltán *1957 (za zásluhy o stát)
Původem vystudovaný právník se byl úspěšným dramaturgem a mediálním poradcem. Osm let, z toho šest jako místopředseda, strávil v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 2018 je členem Rady České tiskové kanceláře, kde vystupuje jako ostrý kritik její práce.
Karel Hanzl *1952 (za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství)
Od roku 1993 působí jako starosta Školského spolku Komenský, který od roku 1872 podporuje český jazyk, kulturu i českou menšinu ve Vídni. Provozuje rovněž českou obecnou školu a dvojjazyčné gymnázium.
Jan Horal *1923 †2011(za zásluhy o stát v oblasti kultury)
Významný mecenáš válečných veteránů, přitom sám válečný veterán, podnikatel, hoteliér, iniciátor kulturního života a filantrop. Z Československa dvakrát emigroval, jednou po okupaci, podruhé po komunistickém převratu. Založil několik firem a od mládí se věnoval i fotografování.
Robert Klein *1885 †1941 (za zásluhy o stát)
Československý odborář a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Ve 30. letech podporoval německé a rakouské antifašisty a odboráře, kteří emigrovali do Československa. V roce 1939 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora Buchenwald, kde i zemřel.
Vladimír Komárek *1928 †2002(za zásluhy o stát v oblasti umění)
Malíř, grafik, ilustrátor a jeden z posledních tvůrců, který získal titul zasloužilý umělec. Kromě zátiší se v jeho obrazech objevovala židovská a křesťanská symbolika. Řadí se k tradici české imaginace, stejně jako Jan Zrzavý.
Václav Krása *1951 (za zásluhy o stát)
V roce 1992 poslanec České národní rady, poté až do roku 2002 člen sněmovny za ODS, poté za Unii svobody. Poslanecký mandát následně vystřídal za komunální politiku. V loňských senátních volbách kandidoval za hnutí Trikolóra. Je upoután na invalidní vozík, od roku 2002 je předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením.
Lukáš Krpálek *1990 (za zásluhy o stát v oblasti sportu)
Judista, dvojnásobní olympijský vítěz, dvojnásobní mistr světa, trojnásobný mistr Evropy a dvojnásobný vítěz ankety Sportovec roku. Vystudoval obor truhlář, po maturitě se věnoval sportu i na vysoké škole. Je vášnivým sběratelem motorek a rybářem.
Robert Kvaček *1932 (za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství)
Emeritní profesor historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na období 19. a 20. století, především na diplomacii mezi světovými válkami a období 2. světové války. Za normalizace nesměl přednášet dějiny 20. století, čímž prohloubil zájem o 19. století.
Milan Maxim *1956 (za zásluhy o stát)
Bývalý náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil Slovenské republiky a slovenský diplomat. Předtím působil i jako velitel pozemních sil, velitel Sil výcviku a podpory a v náčelnickém štábu logistiky generálního štábu. Profesionálním důstojníkem z povolání ja od roku 1976.
Michal Mejstřík *1952 †2021 (za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství)
Ekonom a profesor Univerzity Karlovy, kde přednášel bankovnictví a finance. Coby ředitel vybudoval Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Působil také jako konzultant mezinárodních organizací a české vlády. V roce 2010 se stal předsedou Mezinárodní obchodní komory ČR, o rok později předsedou dozorčí rady Českého aeroholdingu.
Miloš Michlovský *1953(za zásluhy o stát v oblasti hospodářské)
Odborník v oboru vinařství, vinohradnictví a šlechtění révy vinné. Je průkopníkem nových technologií, metod a specialista na šlechtění odrůd vinné révy, aby byly co nejvíce rezistentní k chorobám, škůdcům, větru či suchu. Často zasedá v hodnotících komisí vinařských soutěží a současně publikuje odbornou literaturu.
Emil Šneberg *1931(za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů)
Přímý účastník bojů Pražského povstání na konci 2. světové války, československý stíhací letec. Od prezidenta Edvarda Beneše dostal spolu s otcem vyznamenání Československý válečný kříž na deaktivaci časované bomby. Je aktivním členem Československého svazu bojovníků za svobodu.
Vojtěch Šustek *1968 (za zásluhy o stát v oblasti kultury)
Historik specializující se na novodobé dějiny a dějiny protinacistického odboje. Spolupracoval na rozhlasových dokumentech jako například Atentát na Reinharda Heydricha. Jako archivář působí v Archivu hlavního města Prahy. Od letošního dubna je členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
Karel Vágner *1942 (za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění)
Hudební producent, zpěvák a skladatel. Od mládí se věnoval atletice, sportovní kariéru však musel ukončit, když mu rámová pila poranila ruku. Už jako student konzervatoře dostal angažmá v orchestru Karla Duby, se kterým v létě 1968 odjel na turné po Mongolsku a Sovětském svazu. Vedl rovněž orchestr Evy Pilarové a dlouhodobě spolupracoval s Hanou Zagorovou.
Pavel Žák *1941 (za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění)
Klavírista, textař a skladatel. Psal písně pro například pro Karla Hálu, Hanu Hegerovou, Evu Olmerovou, Hanu Zagorovou či Petra Rezka. Pracoval jako dramaturg, režisér a scenárista pořadů Československého rozhlasu jako například Houpačka.
