Aktivisté chtějí, aby se lidé začali zajímat o to, jaký život brojler prožije, než se jim dostane na talíř. Kolemjdoucí měla v Jugoslávské ulici před pobočkou řetězce KFC na problém upozornit dívka ve žlutých bikinách zavřená v těsné kleci z pletiva.
Účastníci protestu se převlékli za kuřata a drželi v rukou transparenty například s nápisy "KFC týrá kuřata." Vyjádření mluvčí KFC se získat nepodařilo.
Podle Společnosti pro zvířata, která se akce účastnila, se v Česku ročně zabije kolem 90 milionů brojlerů. "Před tím žijí v bezokenních výkrmových halách asi 40 dní. Mnoho z nich má obrovské zdravotní problémy, nemohou se hýbat, trpí zlomeninami. Další zranění utrpí při přepravě na jatka," řekla zástupkyně organizace Dita Michaličková.
Aktivisté požadují větší legislativní ochranu kuřat, tak aby například měla větší prostor. V současnosti se podle nich na jeden metr čtvereční musí vejít asi 19 brojlerů. EU v minulém roce schválila směrnici, která by měla platit v roce 2010. Podle Michaličkové se sice může stát odrazovým můstkem pro další zlepšování podmínek chovu kuřat, sama o sobě však velký pokrok neznamená.
Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben řekl, že organizace na ochranu zvířat hrají pozitivní roli, když na témata upozorňují. "Ochránci zvířat a veterináři mají stejný cíl a tím je humánní chov zvířat," uvedl. Situace se podle něj v posledních letech zlepšuje a směrnici EU vnímá jako krok kupředu. Problémy ale mohou být v nečlenských zemích unie, podotkl.
Ochranáři tvrdí, že situace se může zlepšit, pokud o své stravě začnou lidé více přemýšlet. Zákazníci by se podle Michaličkové měli spíše zaměřit na kuřata z extenzivního chovu, kde se vykrmují alespoň 80 dní. Pokud se sníží poprávka po kuřatech z velkochovů, nebude důraz na tak rychlé šlechtění brojlerů, uvedla Michaličková. Podle ní maso z tohoto chovu ani pro člověka
není příliš zdravé.
Účastníci protestu se převlékli za kuřata a drželi v rukou transparenty například s nápisy "KFC týrá kuřata." Vyjádření mluvčí KFC se získat nepodařilo.
Podle Společnosti pro zvířata, která se akce účastnila, se v Česku ročně zabije kolem 90 milionů brojlerů. "Před tím žijí v bezokenních výkrmových halách asi 40 dní. Mnoho z nich má obrovské zdravotní problémy, nemohou se hýbat, trpí zlomeninami. Další zranění utrpí při přepravě na jatka," řekla zástupkyně organizace Dita Michaličková.
Aktivisté požadují větší legislativní ochranu kuřat, tak aby například měla větší prostor. V současnosti se podle nich na jeden metr čtvereční musí vejít asi 19 brojlerů. EU v minulém roce schválila směrnici, která by měla platit v roce 2010. Podle Michaličkové se sice může stát odrazovým můstkem pro další zlepšování podmínek chovu kuřat, sama o sobě však velký pokrok neznamená.
Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben řekl, že organizace na ochranu zvířat hrají pozitivní roli, když na témata upozorňují. "Ochránci zvířat a veterináři mají stejný cíl a tím je humánní chov zvířat," uvedl. Situace se podle něj v posledních letech zlepšuje a směrnici EU vnímá jako krok kupředu. Problémy ale mohou být v nečlenských zemích unie, podotkl.
Ochranáři tvrdí, že situace se může zlepšit, pokud o své stravě začnou lidé více přemýšlet. Zákazníci by se podle Michaličkové měli spíše zaměřit na kuřata z extenzivního chovu, kde se vykrmují alespoň 80 dní. Pokud se sníží poprávka po kuřatech z velkochovů, nebude důraz na tak rychlé šlechtění brojlerů, uvedla Michaličková. Podle ní maso z tohoto chovu ani pro člověka
není příliš zdravé.
