UKÁZKA Z KNIHY O VĚDĚ
Poklidný život ospalého zemědělského městečka změnil objev uhelných ložisek. V krátké době vyrostlo v bezprostředním okolí Kladna několik těžních jam, které zcela změnily charakter okolní krajiny.
Prvním vyhloubeným dolem se stala šachta Kateřina-Josefa (1846-1847). Jáma byla založena v místech, kde Jan Váňa poprvé na katastrálním území Kladna nalezl uhelnou sloj dobyvatelné mocnosti. Přímo na katastru městečka Kladna byly v krátké době po sobě vyhloubeny doly Amálie, Bresson, Engerth, František, Herget, Kübeck, Layer, Průhon, Thienfeld a Zippe.
Následky mohutného těžebního rozvoje na sebe nenechaly dlouho čekat. Městečko se začalo rozrůstat nebývalým tempem. Místo se stalo jakýmsi českým Klondikem, kam směřovala spousta lidí za vidinou bohatství a lepšího života, a v krátké době se změnil jeho charakter. V bezprostřední blízkosti dolů vyrostly typické dělnické kolonie druhé poloviny 19. století.
Na přelomu 19. a 20. století se však hornictví v Kladně a okolí dostalo do krize a prakticky všechny doly byly v letech 1892 až 1905 uzavřeny. Výjimku představoval důl Engerth, kde se těžilo až do roku 1945, a důl Kübeck, kde byla těžba ukončena až v roce 1997.
Během několika desetiletí se z ryze hornického města stalo město hutnické. Podnikatelské aktivity rytíře Vojtěcha Lanny (1805-1866) a bratrů Kleinových vedly k myšlence založit v Kladně hutě.
První vysoká pec byla zapálena v roce 1855. Od tohoto data se odvíjí nejen dlouhá historie první kladenské huti, pojmenované po jejím zakladateli Vojtěchu Lannovi jako Vojtěšská huť, ale i dějiny kladenského hutního průmyslu.
V roce 1889 byl založen Karlem Wittgensteinem (1847-1913), tehdejším ředitelem Vojtěšské hutě, další závod. Jméno Poldina huť dostal podle Wittgensteinovy manželky Leopoldiny. Její profil s pěticípou hvězdou (hvězda symbolizovala pět kontinentů, do kterých kladenská Poldi vyvážela své výrobky) se stal světoznámým logem zaručujícím kvalitu výrobků. Závod Poldi začal v Kladně s výrobou ušlechtilých ocelí. První z nich byla tzv. kelímková ocel.
Důvtipná reklama pro huť Wittgensteinovo působení v Kladně zanechalo trvalý otisk na tváři města. Byl to právě on, kdo doporučil řediteli Poldiny hutě inženýru Alexandru Pazzanimu (1870-1936) slavného architekta Josefa Hoffmanna (1870-1956), rodáka z moravské Brtnice.
Hoffmannovi je připisován nejen původní projekt ředitelské budovy, dnes zastíněné druhotně přistavěnou pergolou, ale především stavba závodního hotelu, jemuž se později začalo říkat Poldihaus. Budova Poldihausu je o to cennější, že jde o stavbu z Hoffmannova raného období. Josef Hoffmann pojal tento kladenský projekt v době vrcholící secese jako ojediněle moderní stavbu a svým pojetím předznamenal další vývoj architektury. Dokázal splnit veškeré požadavky objednavatele, a tak vznikla originální jednoduchá účelná budova.
Řada stavebních prvků pak posloužila jako důvtipná reklama na výrobky huti Poldi (kovové překlady nad okny, litinové zábradlí). Za originální lze především pokládat neomítnuté struskové cihly, další z výrobků kladenských hutí.
Vnitřní vybavení domu bylo prací Hoffmannova žáka Františka Messnera. Z tohoto harmonicky laděného interiéru se bohužel dodnes zachovalo málo (zábradlí v hale, obložení stěn v jídelně, kliky u dveří, vestavěné skříně). Atmosféra interiérů na nás tak dýchne pouze z několika starých fotografií. Původní budova byla v roce 1928 zvětšena citlivou přístavbou, která v severní části zdvojnásobila její rozlohu.
Knihu Ireny Veverkové nazvanou Kladno vydalo v edici Zmizelé Čechy nakladatelství Paseka. Text vybrala redakce Lidových novin.
