Klaus vystoupí 29. dubna na Humboldtově univerzitě v Berlíně, kde už od roku 1999 probíhá cyklus přednášek o Evropě. "V otázce české státnosti došlo přijetím Lisabonské smlouvy k radikální změně," připomněl prezident svůj loňský odpor proti smlouvě, která stanoví nová pravidla v rámci evropské sedmadvacítky. O podpisu Lisabonské smlouvy čtěte zde.
"Vězte, že jestli jsem loni považoval za klíčový svůj projev v Evropském parlamentu (Klaus zkritizoval EU - čtěte zde) tak letos považuji za zásadní tuto řeč. Už jsem si ji začal připravovat," prohlásil Klaus. Rok 2009, tedy "rok sedmý" na Pražském hradě, mu podle jeho slov poskytl řadu argumentů.
"Že by to vylepšilo obraz té instituce, to určitě ne," podotkl Klaus. Nepřesvědčilo ho ani bližší pohled na chod unie během českého předsednictví. "To byla další část učebního procesu v Evropské unii, poznávání toho, jak se chová nebo nechová," popsal svůj dojem Klaus.
Klaus zopakoval, že nebude podporovat zvyšování deficitu
Prezident také zopakoval, že nepodepíše žádný zákon, který by zvyšoval schodek státního rozpočtu. "Platí mé tvrzení z doby před třemi měsíci, když byl schválen rozpočet, že já svým podpisem nepřipustím žádné další zvyšování deficitu," odpověděl Klaus na otázku, jak se postaví k návrhu zvýšit mateřskou na loňskou úroveň.
Zdůraznil ale, že nyní bude o zákonu, který mateřskou zvyšuje, rozhodovat ještě Senát. "Když udělá to, či ono, z toho něco plyne, eventuálně pak je můj podpis. Já to nevidím jako relevantní otázku pro měsíc a půl nebo dva následující," řekl.
Sněmovna schválila lidovecký návrh, který vrací dávky v mateřství na loňskou výši, minulý týden. Postavily se za něj také ČSSD, KSČM a Strana zelených. V horní komoře ale mají většinu senátorské kluby ODS a TOP 09 a Starostové, jejichž poslanečtí kolegové návrh odmítli kvůli zvyšování státního dluhu. Je proto pravděpodobné, že Senát návrh nepodpoří a sněmovna o něm bude muset rozhodovat znovu. Pokud horní komoru přehlasuje, dostane se návrh na stůl Klausovi.
Václav Klaus - Rok sedmýPrezident v knize shrnuje události roku 2009 očima hlavy státu. Právě v loňském roce padla vláda Mirka Topolánka, nahradil ji úřednický kabinet původně plánovaný pouze do podzimních předčasných voleb, které ale zrušil Ústavní soud. |
Vzhledem k blížícím se sněmovním volbám, které budou v květnu, je ale otázkou, zda se návrh stihne schválit. Poslanci ještě mají šanci, že ho prosadí přes veto Senátu i prezidenta. Kvůli různým procedurálním lhůtám je to ale již časově napjaté. Sněmovna by o zákonu zřejmě musela rozhodovat až v květnu na případné řádné schůzi, tedy těsně před volbami.
Prezident Václav Klaus doufá, že květnové sněmovní volby budou poslední ve zbývajících třech letech jeho funkčního období, protože země velmi potřebuje fungující vládu. Podle Klause by bylo dobře, kdyby výsledek květnových voleb ukončil dlouhodobou politickou patovou situaci v zemi.
"Naše země normální funkční a fungující vládu nesmírně potřebuje, o tom nemůže být sebemenších pochyb. Já bych si velmi přál, aby volby tohoto roku, které budou 28. a 29. května, takový výsledek daly, aby to vůbec bylo možné, abychom nežili už v této dlouhodobě patové politické situaci," řekl Klaus.
Jistý si tím, že letošní sněmovní volby budou v současném funkční období hlavy státu poslední, ale Klaus není. "V tomto smyslu vyslovit nějakou absolutní jistotu je docela odvážné," uvedl.
