PRAHA Švédský premiér Fredrik Reinfeldt se včera konečně dovolal českému prezidentovi Václavu Klausovi. Ten ho ale vůbec nepotěšil. Klade si totiž další podmínky. Až pak prý Lisabonskou smlouvu podepíše. Další překážka v ratifikaci ze strany Česka je tedy na světě.
„Hovořil jsem s ním po telefonu. V souvislosti s podpisem smlouvy Klaus požaduje dvouvětou poznámku pod textem, která se vztahuje k listině základních práv,“ uvedl Reinfeldt, jehož země nyní EU předsedá, pro agenturu Reuters. Jak švédský premiér dodal, Klaus požaduje, aby text s touto poznámkou byl poté odsouhlasen lídry sedmadvacítky na pravidelném summitu. „Řekl jsem mu, že toto je pro EU špatná zpráva ve špatný čas. Zdůraznil jsem mu, že to, co se počítá, je jeho podpis na dokumentu a že nechci, aby se tímto způsobem prodlužovalo schvalování smlouvy,“ dodal švédský předseda vlády.
Z jeho slov ale vyplynulo, že ani on sám přesně netuší, co vlastně Václav Klaus požaduje. Nijak totiž svou žádost neupřesnil. Jediné jasné sdělení, které z telefonátu vyplynulo, je, že český prezident dokument podepíše, teprve až o smlouvě rozhodne Ústavní soud a zároveň bude existovat jím požadovaná dvouvětá poznámka. Ani Pražský hrad obsah telefonátu nijak neupřesnil. „Předmětem rozhovoru byl probíhající ratifikační proces Lisabonské smlouvy v České republice,“ sdělil pouze Klausův mluvčí Radim Ochvat.
Švédové sice oficiálně označili rozhovor za „poměrně pozitivní“, jsou ale nyní dost zmateni. Takovýto zvrat totiž nejspíš nečekali. „Potřebujeme objasnit, co přesně Klaus žádá. On nám ale řekl, že to objasní až poté, co rozhodne Ústavní soud,“ prohlásil Reinfeldt.
Českou vládu Klausův požadavek zaskočil stejně jako Švédy. Klaus totiž svůj požadavek s nikým z ní nekonzultoval a podle informací LN dříve informoval Švédy než premiéra Jana Fischera. Jak ale pro ČTK uvedl šéf ČSSD Jiří Paroubek, Klausův požadavek by mohl být akceptovatelný. Kdyby to znamenalo, že prezident poté smlouvu podepíše, mohlo by to podle něj být východiskem ze současné situace.
***
Více čtěte na straně 3 a 7
Co Klaus žádá?
Prezident se Švédům zmínil pouze o tom, že chce, aby byla k Lisabonské smlouvě připojena dvouvětá poznámka týkající se takzvané Charty základních práv. Charta zahrnuje řadu tradičních občanských svobod, ale také politická, ekonomická a sociální práva evropských občanů. A má právní závaznost. I proto si již dříve Británie a Polsko vymínily výjimku pro aplikaci charty z obavy, že by jim unijní justice mohla vnutit nová práva, která u nich neplatí. V Británii se to týká sociálních práv a v Polsku práv homosexuálů uzavírat sňatky. Je možné, že i o nějakou takovou výjimku žádá Klaus.
