Účastníci takzvaného třetího odboje dostanou podle zákona, předložené poslanci vládní koalice, peněžité ocenění 100 tisíc korun, pozůstalí manželé po nich pak poloviční částku. V případě, že by měli odbojáři důchod nižší než průměrný, bude jim na průměrný dorovnán. Zákon má začít platit symbolicky 17. listopadu.
"Nevěřím zcela bezelstné upřímnosti předkladatelů tohoto zákona, nevěřím hloubce přesvědčení těch, kteří ho schvalovali, nevěřím pokusu zákonem popisovat dějiny a 22 let po pádu komunismu tímto alibistickým způsobem 'vyřešit' naši minulost," napsal Klaus předsedkyni Poslanecké sněmovně Miroslavě Němcové (ODS) v dopise, kterým svůj podpis doprovodil.
ČTĚTE TAKÉ: |
Hlava státu podle svých slov také nevěří, že všichni ti, kdo skutečně "narušovali a ohrožovali komunismus", budou mít zájem být pomocí tohoto zákona úředně za tuto svou činnost uznáni. "Nevěřím, že o takovéto uznání naopak nebudou usilovat i ti, kteří komunismu ve skutečnosti vůbec neublížili," uvedl prezident.
Klausem podepsaná předloha popisuje formy odboje a odporu. Z odboje a odporu vyjímá lidi, kteří například byli zaměstnáni u bezpečnostních složek, byli členy komunistické strany, Lidových milicí, akčního výboru Národní fronty a za normalizace také Svazu československo-sovětského přátelství.
Za odbojáře nebudou nepovažováni ani lidé, jejichž odboj byl veden "zavrženíhodnou pohnutkou", nebo kteří se dopustili zavrženíhodného jednání směřujícího k popření hodnot svobody a demokracie či k popření základních lidských práv a mohli se tomu vyhnout.
NÁZORY NA BRATRY MAŠÍNY NAJDETE ZDE |
Někteří účastníci třetího odboje by mohli také získat postavení válečných veteránů stejně jako ti, kteří bojovali proti nacismu za druhé světové války a nebyli vojáci. Tím by jim vznikl nárok na některé výhody, například ve zdravotní a sociální péči. Součástí symbolického ocenění by byl i pamětní odznak.
Příslušné osvědčení člena protikomunistického odboje bude vydávat ministerstvo obrany na základě odborného stanoviska Archivu bezpečnostních složek, případně Ústavu pro studium totalitních režimů. O odvolání proti verdiktům ministerstva bude rozhodovat zvláštní komise.
Dopis prezidenta Václava Klause předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové:Vážená paní předsedkyně, v příloze Vám zasílám mnou podepsaný zákon o protikomunistickém odboji. Zákon, i když o něm nejsem zcela přesvědčen, jsem podepsal, protože je to téma, s kterým se naše společnost dlouhodobě - ne příliš úspěšně - potýká a já nechci přispívat k další polarizaci naší společenské debaty. Nevěřím zcela bezelstné upřímnosti předkladatelů tohoto zákona, nevěřím hloubce přesvědčení těch, kteří ho schvalovali (ač někteří z nich ještě před několika týdny vůči němu byli značně kritičtí), nevěřím pokusu zákonem popisovat dějiny a s odstupem 22 let od pádu komunismu tímto alibistickým způsobem "vyřešit" naši minulost, nevěřím, že všichni ti, kteří autenticky narušovali a ohrožovali komunismus, budou mít zájem být pomocí tohoto zákona úředně za tuto svou činnost "uznáni", a nevěřím, že o takovéto uznání naopak nebudou usilovat i ti, kteří komunismu ve skutečnosti vůbec neublížili. V kontextu všech těchto věcí nepovažuji za rozhodující, aby bylo proti tomuto zákonu argumentováno jeho věcnými chybami i hledáním legislativních nedostatků a neujasněností, které jistě budou komplikovat jeho aplikaci v praxi. To nyní ponechávám stranou. Když jsem začínal svou politickou kariéru jako ministr financí, byl mým velkým vzorem první československý ministr financí Alois Rašín. Když v roce 1922 požadovali legionáři odškodnění za to, že se postavili proti Rakousku, Alois Rašín poukázal na fakt, že on sám byl za vlastizradu odsouzen k trestu smrti, ale "právem", jak dodal. Připomněl, že se za službu vlasti neplatí. Zcela pronikavá byla i jeho další myšlenka: pokud je mezi vámi někdo, kdo byl vězněn a pronásledován neprávem, protože žádnou protistátní činnost nevykonával, toho odškodníme. Znamená to, že se v historii tyto věci řešily různým způsobem a že žádný univerzální náhled na ně není a být nemůže. Znovu opakuji, zákon jsem podepsal. Se srdečným pozdravem Václav Klaus |
