"Musí nastat radikální změna. (...) V každém případě je naprosto nezbytné, aby člověk zasáhl. Sen o tom, že si to příroda vyřeší možná za 100 let 500 let, na to my v žádném případě nemůžeme čekat," uvedl. Podpořil především místní obyvatele a jejich právo na rozvoj a život. "Turista má ten luxus, že tady nežije, že tady nepracuje, že tady nebydlí. Ten se jen kochá nebo nekochá. Je to důležitá osoba, ale ne dominantní," poznamenal prezident.
VÍCE O BOJI S KŮROVCI |
Dominantní jsou podle něj právě místní obyvatelé. "A udělat z toho mrtvé území, myslím, že je tragická cesta," řekl. Do národního parku se Klaus prý chystal už dříve, aby podpořil jeho ředitele Jana Stráského a také ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS). Prezidentovu manželku Livii přivítali zástupci parku kyticí šumavských lučních květů.
Nekácení jen v první zóně
Do Prášil a na Modravu se prezidentský pár vydal při své třídenní cestě Plzeňským krajem. Právě na Poledníku mu krajský radní pro životní prostředí Petr Smutný (ČSSD) předal návrh zákona o národním parku, který minulý týden schválili krajští zastupitelé. Zákon, pokud by ho schválili poslanci a senátoři a podepsal prezident, by měl být nástrojem boje proti kůrovci.
Návrh mimo jiné počítá s tím, že se do sedmi velkých a několika menších celků scelí první zóny, nyní roztříštěné do 135 lokalit. V prvních zónách bude platit režim podle zákona o ochraně přírody, tedy primárně bezzásahový. Pokud by sami ochránci přírody navrhli zásahy i v těchto územích, zákon to umožní, vysvětlil radní. Naopak v druhých a třetích zónách má v boji proti škůdcům platit režim podle lesního zákona - tedy kácení napadeného dřeva. Jakákoliv hospodářská těžba v ostatních zónách ale podle Smutného nepřichází v úvahu.
Klaus: Speciální zákon není nutný
Klaus už ale v pondělí řekl, že není velkým příznivcem toho, aby vznikl speciální zákon pouze o Národním parku Šumava. Dává přednost spíš obecným zákonům, které by se v principu týkaly všech podobných parků a ochranných zón. Smutný poznamenal, že krajský návrh není nový zákon, ale pouze nahrazuje vládní vyhlášení národního parku, které se stalo zákonem. "Věřím, že až si ho pan prezident přečte, zjistí, že je to jedno z nejlepších řešení, které je možné," dodal Smutný.
Ministr Chalupa zatím krajský návrh zákona neviděl, ale se Smutným průběžně o jeho vzniku hovořil. "Rád bych využil léta, abychom dotáhli ten vládní návrh," řekl. Chce prý zákonodárcům předložit návrh, který bude mít co nejširší podporu a zároveň to bude zákon, který zaručí stabilitu území na delší dobu. "Abychom se vyhnuli stavu, kdy se na Šumavě s každým novým ministrem, s každým novým ředitelem úplně mění systém správy od jednoho mezního k druhému," konstatoval.
Zmínil také, že debata o zákoně je nyní zúžena především na to, kolik má být prvních a druhých zón, zda mají být i čtvrté zóny a kolik mají zaujímat procent. Zákon by podle něj měl také přesně vymezit pravidla a povinnosti chování v jednotlivých územích. Umí si představit i změnu přístupnosti některých území. "Nemusí přece znamenat, že v první zóně se smí chodit jen po chodnících. Já bych si moc přál, aby pohyb osob byl omezen jen tam, kde je to nezbytně nutné, to neznamená, že to musí být v celé jedničce (1. zóna)," doplnil.
Otevřený dopis pro prezidenta
Proti krajskému návrhu zákona se postavili ekologové z Hnutí Duha, podle nichž je pro park likvidační. Návrh se nelíbí ani části obyvatel obce Prášily. Vadí jim to, že při přípravě zákona s nimi nikdo nejednal. Zdaleka ne všechny šumavské obce prý podporují současnou politiku zasahování proti kůrovci. Ještě minulé obecní zastupitelstvo loni přijalo usnesení, že obec souhlasí s rozsahem bezzásahových území parku na svém katastrálním území.
Jeden z obyvatel obce Ivan Adam čekal na prezidenta s otevřeným dopisem. V něm se mimo jiné několik místních dovolává toho, aby se případný zákon projednával i s lidmi ze Šumavy. "Pokud s námi nebude jednáno jako s rovnocennými partnery, jsme ochotni a schopni předložit vlastní návrh zákona o Národním parku Šumava, v krajním případě i o národním parku Prášily," tvrdí Adam. Je přesvědčen o tom, že prášilské pozemky o rozloze zhruba 12.000 hektarů mají natolik rozmanitou a pestrou přírodu, že jsou pro kvalitní park dostatečně velké.
Předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Jiří Hůlka je rád, že si prezident našel čas na návštěvu Šumavy a rozhovor se starosty. "Dlouhodobě upozorňujeme, že vědecko-zelený experiment, který zde provozovalo minulé vedení, zkrachoval a přinesl parku kůrovcovou katastrofu, místním obyvatelům mnoho nesmyslných omezení, zákazů a ztrátu perspektivy," uvedl.
Šumavské obce a jejich obyvatelé podle něj ctí ochranu přírody a nechtějí nic jiného než právo na rozvoj, rozumné hospodaření, jasná pravidla a úctu k člověku i přírodě.
