Filmoví producenti věří, že Sněmovna prezidentské veto přehlasuje. Fond nyní nemá žádné peníze. V Evropě podpora kinematografii z veřejných prostředků v posledních deseti letech soustavně rostla, růst zastavila až v roce 2009 ekonomická krize.
Vyplývá to z letošní zprávy Rady Evropy, podle níž v roce 2009 proudilo do filmového a televizního sektoru 2,1 miliardy eur (nyní 53,3 miliardy korun), zatímco v roce 1999 to byla jedna miliarda.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Domnívám se, že skutečným problémem současné české kinematografie není ani tak nedostatek financí - i za málo peněz lze natočit velmi dobrý film - ale spíše nedostatek tvůrčí invence," napsal Klaus ve zdůvodnění veta, které poskytl ředitel tiskového odboru Hradu Radim Ochvat.
Reakce Jana Svěráka
Režisér Jan Svěrák, který stojí v čele Asociace producentů v audiovizi, řekl, že Česko je jedinou zemí v EU, která nepodporuje kinematografii příspěvkem ze státního rozpočtu. "Přitom tvorba, kterou má Václav Klaus rád, totiž tvorba Ingmara Bergmana, byla ze zásadní části financována právě ze státních peněz. Jinak by nemohl natočit takové filmy, jaké natočil. Jsem ale rád, že jsem se od pana prezidenta dozvěděl, že kromě peněz mi chybí také invence," reagoval Svěrák na Klausova slova.
Prezident ve zdůvodnění připomněl, že podobný zákon Sněmovně vrátil už v roce 2006 a nakonec přijat nebyl. "Své stanovisko jsem od té doby nezměnil," poznamenal. "Sněmovna už jednou zákon schválila. Bude se tam vracet podruhé a předpokládám, že projde. Počkám si na další legislativní proces," řekl producent Pavel Strnad ze společnosti Negativ.
'Situace je kritická'
Člen rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie Jaromír Kallista ze společnosti Athanor zdůraznil, že situace je kritická. "Fond ztrácí smysl, protože v něm nejsou peníze. Filmařům přidělujeme pouze symbolickou jednu korunu. Podle zákona by tam první finance měly přijít až ve druhé polovině roku 2014," uvedl.
V evropských zemích jsou hlavními zdroji financování kinematografie veřejnoprávní úřady, jako filmové fondy, a televize. Na podpoře se v roce 2009 podílely 54 procenty veřejnoprávní fondy na evropské, státní a regionální úrovni, uvedla zpráva Rady Evropy. Daně a nejrůznější příspěvky z televizního průmyslu tvořily 28 procent celkové podpory. Dvě třetiny z ní pak šly na produkci filmů a třetina na propagaci.
Klaus míní, že pokud je český Parlament přesvědčen o nutnosti podporovat film, má být tento záměr porovnáván s jinými veřejnými zájmy v rámci sestavování státního rozpočtu a nemá být financován z mimorozpočtových zdrojů a privilegován tak proti jiným veřejným výdajům.
"I nadále považuji za neobhajitelné a nijak neodůvodněné, že stát tímto způsobem hodlá podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport," poznamenal Klaus. Nevidí prý důvod, proč by zrovna filmoví producenti a další podnikatelé v kinematografii měli být zvýhodněni proti jiným, srovnatelným oborům.
Nyní vetovaný zákon je sice podle Klause propracovanější, než tomu bylo u normy z roku 2006, chybná je prý však sama jeho podstata.
Vetovaný zákonVetovaný zákon počítá s tím, že fond by mohl přispívat na nejméně sedmdesátiminutové hrané i dokumentární filmy nebo na seriálové epizody s délkou přesahující 40 minut. Podmínkou mělo být, že by uznatelné náklady na českém území dosáhly v případě hraného filmu 15 milionů korun, v případě seriálového dílu deset milionů a u dokumentu tři miliony. O poskytnutí příspěvku na filmové projekty měla rozhodovat rada fondu. Pobídky by měly být vypláceny zpětně ve výši desetiny nákladů na zahraniční herce a členy štábu a pětinu nákladů za zboží a služby, které byly poskytnuty v souvislosti s filmovým projektem českými firmami. |
