Livia Klausová se vůbec poprvé vyjádřila k možnému slovenskému angažmá. Serveru iDNES.cz řekla, že by byla ráda velvyslankyní na Slovensku, ale další informace o tom nemá. "Jestli chcete něco prozradit, tak si čtu směrnice Evropské unie a čtu si některé knihy i informace o mém rodném Slovensku," řekla.
Premiér Jiří Rusnok již koncem června uvedl, že nemá problém s tím, aby místo velvyslankyně v Bratislavě obsadila právě bývalá první dáma a místo velvyslance v Moskvě zase europoslanec za KSČM Vladimír Remek. Proti tomu se však ostře vymezil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
K TÉMATU: |
V médiích se spekuluje a naznačil to i Schwarzenberg, že nominace Klausové je odměna za podporu před 2. kolem prezidentské volby, kdy se postavila za Zemana. A nový prezident krátce po svém zvolení začal na místo velvyslankyně na Slovensku prosazovat právě ji.
Kdo má právo velvyslance jmenovat?
V rámci sporu se řešil i výklad ústavy týkající se procedury jmenování velvyslanců. Pozorovatelé soudí, že Zeman chce mít zřejmě větší vliv v zahraniční politice. Hrad uvádí, že jmenování a odvolání velvyslanců je pravomocí prezidenta, Zeman chce mít proto silnější slovo. To se Schwarzenbergovi nelíbilo.
Podle ústavy jmenuje vedoucí zastupitelských úřadů prezident. Jejich jmenování spolupodepisuje premiér nebo jím pověřený ministr. Současná praxe je taková, že ministr zahraničí vládě navrhne kandidáty, které po schválení kabinetem jmenuje prezident. Podle Kmoníčkova vyjádření se však jedná o "zvykové právo".
