KOMENTÁŘE LN
Horší den si Petr Mach vybrat nemohl. Několik týdnů očekávaný vznik své strany oznámil spolupracovník prezidenta Václava Klause v den, kdy se mění obsazení vládních křesel. Ohlášení změn v kabinetu Mirka Topolánka tak Machovu Stranu svobodných občanů zcela odsunulo z centra mediální pozornosti. Možná to je pro „esesáky“ či „svazáky“, jak se jim vzhledem ke zkratce SSO nejspíš začne říkat, poměrně příznačné.
Ani po včerejším „slavnostním výkopu“ se totiž nedá očekávat, že by Machova strana s beranem v erbu mohla hrát na politické scéně významnější roli.
Podle očekávání se ústředním mottem SSO stalo odmítání Lisabonské smlouvy, z toho vyplývající spolupráce s evropským hnutím irského pana NE Declana Ganleyho a snaha prosadit referendum o přijetí eura. Zbytek programu zůstává víceméně pouhou vatou.
Jistě, Mach a spol. mohou ulovit nějaké notorické odpůrce Lisabonu. Těch ovšem nebude příliš: v Česku totiž pravicoví voliči s přijetím smlouvy spíše souhlasí. I když to ještě může zabrat v eurovolbách, při snaze etablovat stranu doma už tolik ne. Zvláště pokud se Petr Mach – a při jeho inteligenci o tom nelze pochybovat – neuchýlí k politickému populismu náležejícímu partajím, jako je Dělnická strana.
Zvláštní kapitolou, která Mirku Topolánkovi umožňuje, aby „svazáky“ nebral vážně, je pak obskurní sbírka lidí, kteří se s Machem na přípravě strany podílejí. Od dnes máločím zajímavých odpadlíků z ODS typu Jiřího Payna přes duo takyrebelů Raninec, Schwippel a obou Klausů mladších až po malíře Adolfa Borna či houslistu Václava Hudečka. Někdejší zakladatelé ODA by jistě měli radost, že někdo opět zdvihl jejich prapor i s bílým jednorožcem.
Namísto vážné hrozby pro ODS v boji o pravicového voliče tak včera Petr Mach představil pouze novou hračku zhrzeného Václava Klause.
Čtěte „Nová pravice...“ na str. 4
