ČESKÉ BUDĚJOVICE Tvrdí to alespoň některá rakouská a německá média s odkazem na nejmenované bruselské diplomaty.
Kdyby Klaus podle nich trval na tom, že v dodatku budou konkrétně jmenovány Benešovy dekrety, případně tam bude zmínka o Benešovi, jeho požadavek nemá v EU šanci na ratifikaci. Český prezident ale už včera oznámil, že na zmínce o Benešových dekretech netrvá a pravděpodobně se spokojí jen s obecnou formulací dodatku, podobného dodatkům, které si vyjednaly Velká Británie a Polsko.
„Pokud by se v navrhovaném textu objevilo slovo Beneš, Německo a Rakousko by na tři sta procent Klausův požadavek vetovaly,“ citovaly včera rakouské noviny Die Presse nejmenovaného bruselského diplomata.
Podle rakouských a německých novin však není jmenování Benešových dekretů v dodatku nepřijatelné zdaleka jen kvůli tomu, že v Rakousku a Německu žije silná skupina poválečných vysídlenců z Čech. I když jméno druhého československého prezidenta skutečně působí na sudetské Němce jako červený hadr na býka, pro zamítnutí jakékoliv zmínky o Benešových dekretech v textu dodatku existují údajně i jiné důvody.
Kdyby totiž Evropská unie tuto zmínku připustila, zároveň by vlastně uznala, že Klausovy obavy z prolomení Benešových dekretů přes Listinu základních práv EU jsou oprávněné. A to v unii údajně nikdo nechce.
„Už v roce 2007 dostala Česká republika z Bruselu jasné ujištění, že charta práv neplatí zpětně, a Benešovy dekrety tedy jejím prostřednictvím nemohou být v žádném případě zpochybněny,“ napsal deník Die Presse. Klausovy deklarované obavy z prolomení dekretů jsou tedy podle novin evidentně falešné.
Václav Klaus ještě neoznámil, jak by měl podle něj konkrétní text dodatku vypadat. Včera ale vyjádřil spokojenost s návrhem, který mu předalo švédské předsednictví EU. A dohoda o textu akceptovatelném všemi zúčastněnými stranami je tedy údajně na spadnutí. „Prezident republiky Václav Klaus obdržel návrh švédského předsednictví EU, který je odpovědí na jeho požadavek související s ratifikací Lisabonské smlouvy v České republice. Tento návrh odpovídá představě prezidenta a je možné s ním dále pracovat,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí prezidenta Radim Ochvat. Konkrétní body, které návrh obsahuje, ale neprozradil.
Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle však včera uvedl, že výjimka z Listiny základních práv EU by mohla být obecná. Mohlo by podle něj jít o slova Česká republika a o čárku, která by se přidala k polské a britské výjimce. Žádná zmínka o Benešových dekretech by tedy v textu vůbec nemusela padnout. Fakt, že si Poláci a Britové z jiných důvodů vyjednali výjimku z listiny, však podle odborníků prakticky znamená ze strany obou zemí odmítnutí charty jako celku. Pokud by se stejně zachovali i Češi, znamenalo by to například, že republika neratifikuje ani ustanovení odmítající vyhánění obyvatel z určité země. „Charta zakazuje do budoucnosti diskriminaci menšin a odmítá, aby lidé byli odněkud vyhnáni. To je velmi pozitivní odpověď na hrůzy, které se děly v minulosti,“ řekl v rozhovoru s LN europoslanec za bavorskou CSU a mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt. Ani případný český dodatek k listině, požadovaný Klausem, však neznamená, že by republika nemusela dodržovat lidská práva zaručená ostatním obyvatelům EU. Záruky těchto práv totiž obsahuje i řada dalších předpisů a dohod.
Ústavní soud včera obdržel další doplňující vyjádření prezidenta Václava Klause k návrhu na přezkoumání lisabonské smlouvy. Lisabonská smlouva podle něj umožňuje přehlasovat některé členské země při schvalování změn primárního práva Evropské unie.
***
V Česku hrdina, u sousedů nepřítel
Prezident Beneš
Samotné jméno Edvarda Beneše nevyvolává rozhořčené reakce jen u sudetských Němců a jejich potomků, ale dráždí i jinak velmi umírněné politiky. V Rakousku má pověst člověka zodpovědného nejen za poválečný odsun německého obyvatelstva, ale také za násilnosti, které vyhánění Němců po válce doprovázely. A to zejména z toho důvodu, že v jednom z dekretů prezidenta Beneše byli pachatelé těchto násilností omilostněni. Rakouský kancléř a sociální demokrat Werner Faymann tak už minulý týden potvrdil, že nepřipustí jakoukoliv zmínku o Benešovi či jeho dekretech v Lisabonské smlouvě. Prezident Edvard Beneš je pro bývalé vyhnance a jejich potomky nadále tak kontroverzní, až „ďábelskou“ postavou, že hlasitě protestují i proti jeho glorifikaci v Česku. Když se majitel jednoho českokrumlovského hotelu rozhodl instalovat na nádvoří Benešovu bustu, zástupci sudetoněmeckých krajanských sdružení dokonce vyzvali všechny Němce a Rakušany, aby do Krumlova přestali jezdit. kes
