Lidovky referují, že jen 45 procent obyvatel České republiky, tedy nejméně v Evropě, považuje globální změny podnebí za největší problém světa (Téma, LN 12. 9.). Jenomže to je první a patrně poslední číslo, které z velkého výzkumu veřejného mínění může Václava Klause těšit. Zbytek musí být pro Hrad hodně tristní čtení. Se základní prezidentovou tezí - totiž že globální změny podnebí nejsou vážný problém -souhlasí šest procent Čechů. Pouhých 22 procent populace si jako on myslí, že se věc přehání. Lidé u nás považují globální změny podnebí za třetí nejvážnější problém -vážnější než ekonomickou recesi, války a šíření jaderných zbraní.
A Klausovu výtku Evropské unii, že nadmíru usiluje o snižování emisí skleníkových plynů, sdílí všeho všudy každý padesátý z nás. Plán, aby EU do konce příštího desetiletí zajišťovala pětinu energie z obnovitelných zdrojů - větrných a solárních elektráren, energetických plodin a podobně - většina podporuje; pouze 13 procent jej považuje za příliš ambiciózní. Naopak 71 procent veřejnosti soudí, že česká vláda pro čistější průmysl nedělá dost. Nakonec není divu. Snižování exhalací Češi totiž s velkou převahou považují za ekonomické plus: podle 57 procent bude mít kladný vliv na hospodářství, opačný názor má zhruba čtvrtina.
Prezidentovy argumenty zde zabraly o pár bodů více než mezi Němci či Američany. Nicméně velkou většinu nepřesvědčil. Suma sumárum - jeho kampaň skončila naprostým fiaskem. Česká společnost od politiků očekává, že začnou vysoké průmyslové exhalace řešit a přijdou s rozumným plánem konkrétních opatření, jak rozhýbat inovace a investice do čistých technologií.
O autorovi| Petr Machálek, ředitel Hnutí Duha
