Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Klavír starý 200 let se rozezněl

Česko

PRAHA Pianista Alexej Lubimov vystoupil v úterý v rámci řady FOK v kostele sv. Šimona a Judy. Umělec, který se v Moskvě v době totality zasloužil o uvádění současných děl svých krajanů i amerických minimalistů, zároveň propadl hře na historické nástroje, a to v době, kdy informace o autentickém způsobu hry či nahrávky byly takřka nedostupné - nehledě k nedostatku instrumentů samých. „Problémy byly dvojího druhu. Jednak nástroje sehnat a restaurovat - tenkrát se tím zabývala jen hrstka lidí - a za druhé naučit publikum tyto nástroje poslouchat, protože interpretační tradice byla velmi poznamenána akademismem, to byl náš první úkol,“ vypráví klavírista o počátcích.

„Jsem autodidakt,“ přiznává Lubimov. „Když jsem získal svůj první kladívkový klavír, skoro tři roky jsem na moderní nástroj nesáhl a učil jsem se nově slyšet a artikulovat,“ říká jeden z posledních žáků legendárního Heinricha Neuhause, dnes pedagog na salcburském Mozarteu a moskevské konzervatoři. „Byla to pro mě doba objevů: nové zvuky, techniky úhozu, nové skladby... Podobalo se to objevování nové hudby,“ říká interpret, díky němuž Moskvané poprvé slyšeli skladby Johna Cage, Terryho Rileyho, Vareseho, Gubajduliny, Silvestrova, Denisova a dalších. „Začínali jsme v malém kruhu, sálech pro pár lidí, ale bylo to strašně důležité rozšiřování horizontu, lidé byli nadšeni a šokováni zároveň a každý koncert našeho souboru měl příchuť zakázaného ovoce.“ Jako jízda na koni Ačkoli dnes existují stavitelé kopií, na úterním koncertě posluchači mohli slyšet tóny původního dvě stě let starého kladívkového klavíru, který zapůjčil Petr Šefl - znalec a restaurátor historických klávesových nástrojů, který se nyní věnuje této činnosti v Českém muzeu hudby. „Tento nástroj jsem našel před třiceti lety náhodou na inzerát, nabídla jej stařičká paní z Malé Strany. Je signován pražským stavitelem Jacobem Weimesem a datuji ho zhruba do roku 1807,“ vypráví.

Kladívkový klavír, který má na rozdíl od moderního nástroje subtilnější dřevěnou konstrukci, je vybaven rejstříky umožňujícími různé barvy. „Hrát na historický originál je jako jet na koni,“ přirovnává Petr Šefl kladívkový nástroj k živé bytosti. „Kdežto moderní prvotřídní Steinway je jako motorka. Sice rychlejší, ale stále jen technika.“ „Každý z originálůmá vlastní osobnost,“ dodává Lubimov. „Každý má své výhody i limity. A tím je to pro interpreta tak vzrušující.“

Zvuk nemá takový objem, jakým moderní klavír dokáže naplnit velkou koncertní síň, a tak se hodí spíše do intimního prostředí salonu. Interpreti se shodnou - a výkon Alexeje Lubimova ve skladbách Josepha Haydna, Ludwiga van Beethovena a Franze Schuberta to potvrdil - že kromě netušených zvukových možností lze díky vylehčené tzv. vídeňské mechanice docílit v pasážích větší rychlosti než na klavír moderní.

Vyžaduje také soustředěné posluchače, již ocení jemné barevné nuance. Těch se v úterý sešlo sotva tolik, aby naplnili polovinu sálu. O to napjatější pozornost věnovali Lubimovovi, který oslnil měkkostí úhozu i brilantní prstovou technikou.

V rámci řady FOK věnované historickým klávesovým nástrojům vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy cembalista Shalev Ad-El (17. 3.) a hráčka na kladívkový klavír Petra Matějová s pěvkyní Franziskou Gottwaldovou (21. 4.).

***

Lidé byli nadšeni a šokováni zároveň a každý koncert našeho souboru měl příchuť zakázaného ovoce

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!