„Chápu emoce i osobní angažovanost některých aktérů, ale odmítám kvůli tomu akceptovat lži a nepravdy, které se teď šíří ve veřejném prostoru,“ reagoval ministr pro iDNES.cz. Podle něj byl původní plán předložit novelu až v červnu 2026, aby bylo možné pracovat s novějšími daty.
Premiér Babiš novinářům při otevření nové nemocnice v Rychnově nad Kněžnou řekl, že převedením financování veřejnoprávních médií pod stát vláda plní svůj program.
„Nechápu to (plánované obstrukce). Plníme náš program, občané mají právo vědět, za co poplatky platí. Tyto dvě instituce jsou jediné, které nikdo nekontroluje. Teď snad Nejvyšší kontrolní úřad je zkontroluje a dozvíme se, jestli se tam šetří nebo nešetří, na to máme všichni právo,“ prohlásil Babiš. Ze zákona kontrolují obě veřejnoprávní média jejich rady, výroční zprávy o jejich činnosti a hospodaření pak schvaluje Poslanecká sněmovna.
Přestože to podle Babiše není jeho agenda, uvítal by „normální“ debatu o roli veřejnoprávních médií. „S opozicí není možné normálně debatovat, s ní se nedá debatovat o ničem,“ uvedl Babiš. Podotkl, že v současnosti 17 členských zemí EU financuje veřejnoprávní média ze státního rozpočtu.
Klempíř si postěžoval, že „dlouhodobý mediální tlak vytvářel zavádějící dojem, že žádný návrh na reformu financování veřejnoprávních médií neexistuje a vláda nekoná“. Proto se podle svých slov rozhodl proces uspíšit. „Logicky však za těchto okolností musí vycházet všechny výpočty z posledních výročních zpráv, tedy za rok 2024. Novější data nejsou.“
Zásadním bodem sporu je podle Klempíře interpretace úsporných opatření jako ohrožení svobody slova. „Hlavně se mi nelíbí debata, kdy někteří diskutující říkají, že jakékoliv úspory nebo změny financování znamenají útok na demokracii a nezávislost médií. Odmítám tuto tezi,“ zdůraznil.
Souhlasíte s Klempířovým názorem, že zmíněné úspory nejsou útokem na nezávislost obou médií?
Doplnil, že úspory jsou standardním úkolem manažerů a že nechuť médií šetřit může veřejnost vnímat jako jejich odtržení od společnosti, která se v posledních letech musela rovněž uskromnit.
Jak to vypadá v praxi?Česká televize má dostat příští rok z rozpočtu 5,74 miliardy korun, letos přitom televize počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. Český rozhlas má podle Klempíře dostat 2,07 miliardy korun, letos má přitom získat z poplatků 2,48 miliardy. |
Ministr zároveň odmítá, že by přímé financování z rozpočtu znamenalo vládní kontrolu nad obsahem. „Soudci, statistici nebo třeba herci v Národním divadle jsou také placení z veřejných rozpočtů a neznamená to přece, že jsou řízení vládou.“
„Média veřejné služby jsou tak nezávislá a svobodná, jak je odvážné a sebevědomé jejich vedení. Na tom trvám,“ napsal také Klempíř. Aktuální návrh, který počítá se zrušením „zastaralých“ poplatků, považuje za začátek standardního legislativního procesu, během něhož je podle svých slov připraven na věcnou diskusi.
„Pojďme se bavit společně o budoucnosti médií veřejné služby. Bez hysterie a ideologických předsudků,“ apeloval přitom na ředitele změnami dotyčných institucí: „Jsem si jistý, že ředitelé obou médií jsou profesionálové a stejně jako se dokázali přizpůsobit se změnami rozpočtu loni, tak to dokážou i letos,“ zakončil Klempíř.
Vládní koalice tvořená hnutími ANO, SPD a stranou Motoristé sobě představila návrh zákona o médiích veřejné služby, podle něhož má být chod České televize a Českého rozhlasu zajištěn prostřednictvím zvláštní kapitoly státního rozpočtu. Tato změna má podle dřívějších vyjádření koalice přinést stabilitu a modernizaci financování, přičemž na hospodaření institucí bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad.
Odborové organizace České televize odsoudily návrh zákona o médiích veřejné služby. Podle nich je představený návrh likvidační pro veřejnoprávní média, jelikož by musela znatelně omezit svou tvorbu. Odboráři upozorňují zejména na regionální studia.
Ve středu se v Hradci Králové sešla Rada České televize, která mimo jiné řešila právě návrh zákona o médiích veřejné služby. „Odborná diskuze měla proběhnout, ale neproběhla. Návrh jsem získal včera. Už nyní víme, že to není dobrý návrh. Nesmí být přijat,“ stěžoval si generální ředitel České televize (ČT) Hynek Chudárek. Radní se usnesli, že chtějí o návrhu ještě s Klempířem osobně jednat.
Šéfové obou veřejnoprávních médií už v úterý vyjádřili se změnou ostrý nesouhlas. Pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod a nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí, reagoval šéf ČRo René Zavoral. Chudárek varoval, že hrozí rázné škrty.
