Letos v létě měly premiéru dva filmy, které se snaží zobrazit tragické epizody z českých dějin. Klíček režiséra Jána Nováka, žánrově popsatelný jako sci-fi horor, nás zavádí do 50. let. Polskočeská komedie režiséra Jacka Glomby Operace Dunaj se zase odehrává v době srpnové invaze roku 1968. Oba filmy jsou z uměleckého i historického hlediska debakly.
Marně jsem se snažil objevit nějakou alespoň shovívavou recenzi na film Klíček. Kritici se shodují, že je to po všech stránkách propadák, od slabého scénáře přes toporné dialogy až po výkony většiny herců. Úmyslem tvůrců bylo přiblížit dnešní mladé generaci praktiky komunistických vyšetřovatelů 50. let. Mladý pár se po kopulaci v budově bývalého vězení v Uherském Hradišti propadne v čase do doby, kdy zde vládl vyšetřovatel Alois Grebeníček. Pak jsou oba mladí lidé několik desítek minut nejrůznějším způsobem mučeni. Načež se alespoň jeden z nich vrátí časovou smyčkou do současnosti.
Scény z mučení jsou myšlené vážně, přitom ale nevěrohodné. Postavy jsou karikaturami sebe sama. Máme tu sadistickou vyšetřovatelku s lesbickými sklony, bonzáka na cele, mladého vyšetřovatele, kterému se dělá zle, druhého, který se v mučení vyžívá, a tomu všemu vládne chladný démon Felix Koníček, jehož předobrazem byl prý Alois Grebeníček. Ve skutečnosti byl ovšem Grebeníček spíše primitiv než aristokrat zla, kterého hraje Jan Přeučil. Ani v 50. letech nebylo možné, aby byl vyšetřovatel se zábranami bez skrupulí zastřelen soudruhy přímo v kanceláři. Operace Dunaj je plná českých i polských hereckých hvězd, její scénář je však slabý. Jeden polský tank se při invazi do Československa v srpnu 1968 ztratí a v Sobotce vjede do hospody. Podle očekávání dojde ke sbratření polských okupantů s rázovitými domorodci. Film se snaží pracovat s českými a polskými národními stereotypy, při jejich potenciálu je však pozoruhodně nevtipný a diváka pobaví snad jen libozvučnost polských nadávek.
Posuzovat Operaci Dunaj z historického hlediska nemá příliš smysl. Celý film je jedna velká nadsázka korunovaná pointou, kdy Poláci společně s Čechy zaženou Sověty a odjíždějí na tanku do Vídně.
Jeden z recenzentů o Klíčku napsal, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Mám pochybnost i o těch úmyslech. Není-li ambicí tvůrců filmu nic jiného než přiblížit dnešní mládeži 50. léta, měli by zůstat u dokumentárních filmů. Aby byl hraný film věrohodný, potřebuje nosný příběh. A ten jak Klíček, tak i Operace Dunaj zoufale postrádají.
O autorovi| Petr Zídek, petr.zidek@lidovky.cz
