Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Klíčový svědek: Syřan s falešným českým pasem

Česko

DUBAJ/PRAHA Bývalý pracovník syrské rozvědky Muhammad Zuhaír Siddík byl považován za klíčového a později za nevěrohodného svědka v největším politickokriminálním případu arabského světa poslední dekády. Tedy v atentátu na libanonského politika a magnáta Rafíka Harírího. Dočasné útočiště našel ve Francii a loni přesídlil do Spojených arabských emirátů (SAE), kde se nyní před soudem zodpovídá ze vstupu do země na falešné doklady. A pokud jeho obhájce nelže, šlo o pas český.

Tvrzení Siddíkova právníka mělo zaznít během pondělního slyšení v hlavním městě Abú Zabí. Podle místního deníku Gulf News zde jeho obhájce přiznal, že Siddík podle nových zjištění přijel do Spojených arabských emirátů na „falešný český pas poskytnutý francouzskou tajnou službou“. Podle deníku také Siddíkův advokát uvedl, že zfalšování pasu „potvrdili čeští diplomaté v SAE“.

Česká ambasáda v Abú Zabí to ale odmítla. „Jednoznačně ne,“ uvedla česká velvyslankyně Věra Jeřábková na dotaz LN, zda bylo velvyslanectví kontaktováno a jestli zfalšování pasu potvrdilo či zda má vůbec o případu nějaké další informace. Sám Siddík se u soudu bránil, že pas považoval za pravý a vinu necítí. „Většina Arabů v České republice má pasy na různá jména,“ prohlašoval údajně.

Bývalý libanonský premiér Rafík Harírí zahynul při pumovém atentátu spáchaném v Bejrútu v únoru 2005. Někdejší syrský agent Siddík byl jedním z prvních, kdo potvrzovali hypotézu, že za útokem stála Sýrie společně s prosyrskými kruhy v Libanonu.

Pokračování na straně 7

Syřan s falešným českým pasem

Dokončení ze strany 1

Později ale Siddík své výpovědi změnil a uchýlil se do Francie, odkud obě země marně požadovaly jeho vydání. Nejdříve byl na předměstí Paříže v roce 2005 zadržen, o rok později jej ale Francouzi propustili a v březnu 2008 našel nové útočiště ve Spojených arabských emirátech. I zde však byl letos v dubnu zadržen.

Siddík prý přijel do Spojených arabských emirátů proto, aby požádal o politický azyl, a domníval se, že o něm úřady vědí. Dorazil společně se svojí rodinou - sice na doklady znějící na jiné jméno, ale s vízem od emirátského úřadu pro naturalizaci, dodal jeho advokát.

Problémy s identifikací České úřady jsou vůči tvrzením Siddíka i jeho obhájce, která měla zaznít u soudu, zdrženlivé. Zatímco česká ambasáda v Abú Zabí odmítla, že by prověřovala pravost pasu bývalého syrského agenta, cizinecká policie v Praze zpochybnila i další pasáž výpovědi. Podle českých úřadů není falšování pasů mezi příslušníky arabské komunity v Česku nijak odlišné od jiných komunit. „Nezaznamenáváme nic mimořádného vůči ostatnímu světu,“ řekl LN zástupce ředitele služby cizinecké policie Miloš Vacek.

Podle některých expertů je nicméně situace s Araby komplikovanější hned z několika důvodů. Jednak je to nepřehledná struktura jejich jmen a fakt, že především starší pasy byly někdy pouze v arabštině. České úřady také občas bojují s komplikovaným identifikováním držitelů dokladů - a to především kvůli zahalování větší či menší části jejich hlavy, což je problém u mužů a zvláště pak u žen přijíždějících z arabských zemí.

Spíše než samotné falšování pasů je prý ale častější zneužívání víz, a to zejména po začlenění Česka do schengenského prostoru. Experti každopádně upozorňují, že velkou roli v handlování s dokumenty hrají široké vazby v arabské komunitě, které jdou přes hranice zemí jejich původu i států, kde nacházejí nové domovy.

Po Harírím Harírí Kauza atentátu na bývalého libanonského premiéra, v níž Siddík figuroval, zůstává nedořešena i po čtyřech a půl letech, které od atentátu uplynuly. Krátce po pumovém útoku byli s velkou pompou pozatýkáni čtyři generálové obvinění z vazeb na Sýrii, která má dlouhodobě na dění v Libanonu velký vliv. Letos v dubnu byli ale na příkaz Zvláštního tribunálu pro Libanon, zřízeného OSN, propuštěni.

Siddík z odpovědnosti za atentát obviňoval syrského prezidenta Bašíra Asada a jeho tehdejší libanonský protějšek Emila Lahúda. Později ale bylo jeho svědectví znevěrohodněno, a jak letos koncem srpna napsal bejrútský deník The Daily Star, libanonská prokuratura už nemá o jeho výslech zájem.

Harírí stál v čele libanonské vlády v letech 1992-1998 a potom ještě 2000-2004. Byl klíčovou politickou osobností obnovy Libanonu (a především pak Bejrútu) po skončení občanské války, jeho jméno je ale spojováno i s rozsáhlou korupcí. Politikem (a podnikatelem) je i jeho syn Saad, který byl shodou okolností právě včera opět pověřen sestavením vlády.

Siddík mezitím musí počkat, až soud ve Spojených arabských emirátech prozkoumá, zda úřady o jeho přítomnosti věděly.

Autor: