130 let
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: ČTK

Rozhovor

Současné teplo mělo podle historických modelů Česko zažít až po roce 2040, tvrdí klimatolog. Extrémů prý přibude

Česko
  •   5:00aktualizováno  15:22
Praha - Jako lidstvo jsme překonali všechny statistiky, které vědci zabývající se suchem a globálním oteplováním v minulých letech vytvořili. Teplo, které se stalo součástí našich každodenních životů, historické modely předpokládaly až po roce 2040, říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Pavel Zahradníček, klimatolog z týmu CzechGlobe zabývající se klimatickou změnou v České republice.

Lidovky.cz: Pokud se zaměříme na množství srážek, které na našem území během let vašeho měření spadlo, lze mluvit o nějakém trendu?
Množství srážek, které spadne v první půlce vegetačního období, tedy mezi dubnem a červnem, stabilně klesá. V tomto období je i statisticky významně pozorováno více dnů s bezvýznamným deštěm, tedy množství vody nepřesáhne 1 milimetr na metr čtvereční. To má samozřejmě zásadní vliv na zvyšující se výskyt zemědělského sucha a logicky na následných nižších výnosech úrody. V posledních letech se toto období kombinuje i s vyššími teplotami a mírnou zimou a tyto trendy vedou k rozvoji sucha na velké části území. Naopak v druhé půlce vegetačního období je tendence k nárůstu počtu dnů s intenzivní srážkou, tedy nad 10 milimetrů.

Čeští vědci vytvořili unikátní projekt. Mapu, která pomůže předvídat požáry

Variabilita srážek je na našem území značná, takže tam není ani dlouhodobě pozorován žádný trend. Kromě časové variability jsou značné i prostorové rozdíly. Každý to zná z letních bouřek, kde vás může postihnout liják a někdo o několik kilometrů dále o dešti ani neslyšel. I pokud se zaměříme na období, které má Český hydrometeorologický ústav dobře pokryt digitalizovanými stanicemi, což je od roku 1961, tak ani zde žádný trend v ročních hodnotách nepozorujeme.

Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010.

Lidovky.cz: Spíše se dá tedy mluvit o jiném časovém rozložení srážek?
Ano, mění se nám charakter srážek a i jejich roční rozložení. Na druhou stranu musíme upřímně uznat, že je ve sledovaných srážkových charakteristikách tak velká variabilita, že najít jasně prokázané trendy je obtížné.

Lidovky.cz: Zaznamenali jste ve svých datech nějaké extrémní roky, které byly výjimečné zvláštním suchem či naopak nadměrným množstvím srážek?
Co se týče různých extrémů, tak záleží, o jakém místě se bavíme. Protože i nejsušší rok může být na každém místě jiný. Pokud vezmeme průměrnou řadu pro Českou republiku mezi roky 1803 až 2019, tak nejméně srážek spadlo v roce 1842. Tento rok začal z pohledu srážek celkem normálně, ale počátkem dubna začalo výrazně méně pršet a ke konci roku pak chybělo 200 milimetrů srážek.

Lidovky.cz: Byl to tehdy trend celosvětový nebo specifický pro náš region?
Sucho v roce 1842 postihlo území od Francie po východní Evropu a vyžádalo si škody hlavně na krmivu pro zvířata a také byl významně nižší výnos brambor. To mělo za následek hlad a chudobu. Někteří farmáři v kronikách popisovali, že to byl nejhorší rok od 1816, kde nastal „Rok bez léta“ v důsledku toho, že v srpnu 1815 vybuchla sopka Tambora v Indonésii a ovlivnila další následné období dokonce i u nás.

Lidovky.cz: A druhý extrém, tedy větší množství srážek?
Srážkově nejbohatším rokem byl 1939, kdy napršelo o zhruba 28 procent více srážek než běžně.

Lidovky.cz: Je v Česku území, které je sušší než ostatní regiony?
Z klimatologického hlediska k sušším oblastem České republiky patří závětrná strana Krušných hor a pak tradičně jižní Morava. Zde se kombinují dva faktory, a to jsou nižší úhrny srážek a vyšší teploty vzduchu. Pokud to ale budeme brát čistě z hlediska vždy aktuálního výskytu sucha, tak tam to opravdu záleží, kde zrovna zaprší a nebo kde se častěji srážky vyhnou. V posledním dlouhém období nelze říci, že bylo sucho vždy na stejném místě. V letech 2015-2019 patřily k nejpostiženějším regionům Královéhradecký a Liberecký kraj, kde byl deficit srážek největší.

Klimatolog Pavel Zahradníček.

Lidovky.cz: A mění se například nějakým zajímavým způsobem klima v určitých částech republiky?
U teplot vzduchu je ten nárůst relativně rovnoměrný po celé republice. Není tam významný rozdíl, i když lokální rozdíly pozorujeme. Významným faktem ale je, že teplota opravdu roste na všech měřících stanicích.

Lidovky.cz: Zaznamenáváte na měřících stanicích i tzv. tepelné ostrovy, které se tvoří ve městech?
Ve městech se nám otepluje více než v okolí. A to hlavně v nočních hodinách, kdy města nejsou schopna se vychladit a není výjimkou, když je střed města v noci o 7 až 8 stupňů Celsia teplejší než jeho okraj či venkov. Celkově nám rostou teploty vzduchu nejvíce v létě, naopak na podzim nejpomaleji. Dokonce v podzimním období až do roku 2010 nebyl žádný trend, ale to se po tomto roce změnilo a je to i jednou z příčin, proč v posledních letech bylo sucho i na podzim.

Lidovky.cz: A co třeba v zimě na horách? Každoročně je čím dál těžší si na českých sjezdovkách zalyžovat.
Ano, na horách se klima mění zcela viditelně. Sníh sice zaznamenáváme neustále, ale klesá nám množství takových dnů, kdy nám více nasněží a také počet dní se sněhovou pokrývkou vyšší než například 10 nebo 30 centimetrů. Celkově se zde zkracuje délka období se zimním charakterem počasí. Díky tomu, že se nám zima také otepluje, dostáváme se na pomyslnou hranici, kdy se sněhové srážky začínají měnit v dešťové. Viditelně to pozorujeme v nížinách, kde sníh je vzácnější, což neznamená, že to bude platit pro každou zimu v budoucnosti. Tato skutečnost je z řady důvodů zásadní nejen pro vodní bilanci, ale i pro krajinu, stejně jako pro zemědělství a lesnictví.

Vědci varují: Zelená politika je drahá, ale nezapomínejme v této době na klima

Lidovky.cz: Do jak velké míry je tento stav výsledkem činnosti člověka?
Klima se měnilo vždycky, ale nikdy to nebyl takto globální jev. Například středověké teplotní optimum zasáhlo jen 40 procent území světa, nyní se bavíme o 98 procentech. Vliv na klima mají hlavně přírodní faktory, hodně například astronomické nebo vulkanické, ale ty jsou nyní neutrální. Kdyby tedy nebyl velmi významný vliv člověka a vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry, tak se teploty nemění.

Lidovky.cz: Jaká je vaše předpověď pro Českou republiku řekněme v roce 2050?
Podle námi provedené analýzy na základě souboru klimatických modelů nám vychází, že nejpravděpodobnější nárůst teploty vzduchu do roku 2050 je o 2 stupně Celsia. Klimatické modely do budoucna předpokládají, že srážek bude vesměs podobně, od sušších až vlhčích variant, což při předpokladu vyšších teplot vzduchu znamená vyšší výpar vody z krajiny a tedy pokračování tendence k suššímu klimatu, což ale vůbec neodporuje tomu, že mohou být i časté vlhké epizody, přívalové srážky či povodně.

Lidovky.cz: Někdy jsou evidentně možné oba extrémy během jednoho roku, že?
Letošek je toho jasným důkazem. Co je ale zajímavým jevem pro nás klimatology a bioklimatology současně vzbuzuje i obavy, protože jak naše dosavadní odhady, tak výsledky dalších českých či zahraničních expertů naznačují, že se bude zvyšovat extremita jak povodní, tak sucha, které normálně k našemu území samozřejmě patří.

Lidovky.cz: Počítalo se v historii s takovým suchem, nebo jsme předčili všechny modely?
Z analýz se ukazuje, že klima po roce 2011 bylo v ČR teplejší, než co předpokládaly klimatické modely z 90. let, protože ty takové rozmezí teplot čekaly až někdy po roce 2040. Může jít samozřejmě pouze o velmi teplou epizodu, ale ten celkový růstový trend je už dlouhodobý.

Lidovky.cz: Můžeme tuto předpověď zlepšit například omezením množství vyprodukovaného oxidu uhličitého?
Všechny emisní scénáře se shodují, že teplota do roku 2050 poroste stejným tempem. Můžeme z toho odvodit, že klima pro příští dekády neovlivníme množstvím CO2, které aktuálně vypouštíme do atmosféry, protože na problém jsme si už zadělali. Naše opatření ke snížení však budou mít zásadní dopad na klima po roce 2050. Podle scénáře RCP 8.5 (RCP a číslo za ním označuje o kolik Wattů se ohřeje m2 povrchu díky zesílení skleníkového efektu, pozn. red.), který předpokládá dokonce nárůst současného tempa emisí skleníkových plynů, by se ale po roce 2050 oteplovalo podstatně razantněji než podle scénářů mírnějších, označovaných jako RCP 4,5 a 2,6.

Lidovky.cz: Je tedy něco, co můžeme udělat pro to, aby nás sucho do budoucna úplně nezničilo?
Prvně musíme podotknout, že sucho tu opravdu nebude každý rok, jen bude častější a v delších a horších epizodách. Proto je nutné dělat opatření, která dávají smysl oběma směry – tedy dokáží zachytit vodu za vlhčích epizod a eliminovat tím škody a zároveň tu vodu pak využít při suchu. Takto v malém provedení to funguje například v německých městech, kde mají retenční nádrže a v případě přívalů vodu zachytí a pak ji použijí na závlahy. Dále je určitě nutné zajistit přístup k pitné vodě pro všechny obyvatele. Tato suchá epizoda ukázala, kde máme zranitelná místa, a tam kde nyní docházela voda ve studních, by se měl začít urychleně řešit další zdroj pitné vody.

Lidovky.cz: A například vzdělávání dětí v otázce sucha a trendu globálního oteplování?
To patří mezi klíčová opatření. Výchova a vzdělávání směrem k efektivnímu využití a ochraně vody by měla být tématem již od základní školy. Samozřejmě také posunout téma vody a sucha mezi politické a hospodářské priority našeho státu.

Autor: Andrea Řepková
  • Vybrali jsme pro Vás