Slavnostní odhalení bronzové busty v atriu Poslanecké sněmovny proběhlo u příležitosti dvou Krylových životních výročí - před sedmdesáti lety se narodil a před dvaceti zemřel. Členové Klubu přátel Karla Kryla však proti spojování Kryla s politikou protestují. Polistopadový vývoj ho prý zklamal a nové poměry tvrdě kritizoval. Ostře nesouhlasil třeba s rozdělením Československa a dokonce si ponechal i federální pas.
„Nebyl politik, byl určitě politický člověk, ale vždycky stál na straně veřejnosti. Myslím si, že bychom Kryla měli držet od politiků co nejdál,“ citovala Česká televize předsedu Klubu Karla Kryla Vojtěcha Klimta. Jaroslav Hutka, který stejně jako Kryl kvůli násilnému ukončení Pražského jara z Československa emigroval, dodává, že busta by měla smysl jen tehdy, kdyby uměla plivat.
PSALI JSME: |
Měl rád veřejné pocty
Ministr kultury Daniel Herman obhajoval bustu jako „memento pravdivosti, poctivosti, věrnosti zásadám, věrnosti principům.“ Kryla vyzdvihoval i místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Podle něj to byl především slušný člověk se svědomím, který bojoval proti „papalášům“.
Hudební publicista Jiří Černý však říká něco jiného. „Co by si Karel Kryl přál nebo nepřál, nevíme. Já vím, že Karel měl docela rád veřejné pocty. On si nemyslel o každém politikovi, že je gauner, a politika, že je svinstvo. Myslím, že by se býval i rád do té politiky nějakým způsobem zapojil,“ dodal.
