Lékaři tumory odstranili a ty se od té doby neobjevily. Přesto případ zaujal velkou část medicínské obce. Proč? Nádory byly totiž výsledkem chlapcovy léčby „hitem“ medicíny blízké budoucnosti: kmenovými buňkami. „Jde o první zaznamenaný případ vytvoření nádorů po transplantaci kmenových buněk,“ řekl časopisu Nature neurochirurg Wise Young.
Chlapec totiž trpěl vážnou genetickou poruchou zvanou ataxie telangiektazie (AT). Vyhlídky takových pacientů na uzdravení jsou prakticky nulové.
Patrně i proto rodiče chlapce třikrát (ve věku 9, 10 a 12 let) vzali na experimentální léčbu do neznámého ústavu v Moskvě. Tamější lékaři mu do těla vpravili fetální kmenové buňky, patrně odebrané z potracených plodů. „Nikdo ale přesně neví, o jaké buňky šlo,“ upozorňuje Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
Nejsou tak kontroverzní jako embryonální kmenové buňky odebírané z plodu starého jen čtyři až pět dní, který při tom bývá zničen. Ale také se jedná o buňky velmi „nevyhraněné“, jejichž vývoj se jen nesnadno reguluje. Použití těchto buněk je nebezpečné, říká profesorka Syková: „U nás bychom si něco takového nedovolili.“
Chlapcově léčba také neprobíhala tak dobře, jak rodiče doufali. Jeho stav se zhoršil tak, že musel začít používat vozíček a objevily se u něj zmíněné bolesti hlavy.
Když izraelští lékaři začali zkoumat nádory, které vyjmuli z chlapcova těla, zjistili, že připomínají „puzzle“. Objevovaly se s nich různé typy buněk s různým genetickým dědictvím. Vědcům se podařilo identifikovat nejméně dva dárce, z nichž jeden byl podle genů ženského pohlaví.
Nádory rostly relativně pomalu a podle všeho nebyly zhoubné. Pacientův stav se od jejich vyjmutí stabilizoval, navíc se mu pomalu zvětšuje objem mozku. Varováním ale je, že se tumory objevily poměrně dlouho po podání kmenových buněk, takže pacienty podstupující tuto léčbu bude patrně nutné dlouhodobě sledovat. Může to ale být i důsledek pacientovy nemoci, protože AT postihuje imunitní systém.
Případ ovšem vzbudil také jiné obavy. V posledních třech měsících byla totiž udělena první tři povolení ke zkouškám podávání embryonálních kmenových buněk lidským pacientům. Jejich vedoucí svorně tvrdí, že nové postupy jsou bezpečnější než ty, které použili ruští lékaři. Ale rozhodně musí počítat s tím, že kolegové i úřady se jim budou dívat pod prsty ještě pečlivěji než dosud.
