KMETINĚVES Sníh jiskří mrazem a ospalou atmosféru ulic středočeské Kmetiněvsi na první pohled nerozehřívá ani polední slunce. Přitom za okny místních domů to vře. Vrah třináctileté školačky je na svobodě. Dnes již devatenáctiletému mladíkovi nic nebrání vrátit se.
Tedy na první pohled. Místní to vidí odlišně a pro ostřejším slova nechodí daleko. „Já jsem u toho byl. Se sousedem. Našli jsme ji. Měl by dostat špagát. Mluví o tom, že je nemocný. Dobře. Mluví se jenom o jeho právech, a co právo na život té malé?“ neskrývá rozhořčení asi šedesátiletý muž, který vychází ze školy, kam vrah i oběť před lety docházeli.
Stejně jako další muž podobného věku ale nechce zveřejňovat svoje jméno. „To není důležité. Zrovna jsme ve škole podepsali petici. Nad tím by se měli lidé zamyslet. Dokud se to nestane dítěti Topolánka nebo Paroubka, nikoho z mocných to netrápí,“ reagoval druhý z dvojice.
Starosta obce Luděk Kvapil sepsal takzvanou „Kmetiněveskou výzvu“, která má upozornit na nutnost snížení dolní věkové hranice trestní odpovědnosti při spáchání podobných brutálních činů. V Kmetiněvsi ji spolu s podpisovými archy najdete nejenom na chodbě školy, ale třeba i v místním krámku s potravinami. Na nich je zatím ne více než dvacet podpisů. Brzy jich ale pravděpodobně přibude. Podle oficiálních internetových stránek má Kmetiněves 278 obyvatel. „Lidi sem chodí postupně. Je to tady jenom chvíli,“ tvrdí prodavačka.
Místním nejvíce vadí, že podle současných zákonů je na Robina P. hleděno jako na netrestaného. Protože zločin spáchal v tak nízkém věku, nemá záznam v trestním rejstříku a po propuštění z ústavu minulý týden mu nikdo nemůže nařizovat ani sexuologickou léčbu. On sám na ni ale dobrovolně dochází. „Kdo zaručí, že se to nestane znova? Že se najednou nerozhodne, že prášky už nebude brát?“ odpovídá prodavačka protiútokem na dotazy ohledně vrahovy nemoci.
A jak na emoce lidí reaguje sám Robin? Podle svých vyjádření z minulého týdne se nechce do zjitřené atmosféry vracet. V nedalekém Hospozíně má sice prarodiče, ale sám hovoří o tom, že si pronajme byt v Praze a chce pracovat jako číšník. Pokud si změní jméno, může začít „nový život“. Jeho oběť už tuto šanci nemá.
