Úterý 30. listopadu 2021, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Knihu svého otce jsem přeložil do hebrejštiny

Česko

DOPISY REDAKCI

Ad LN 18. 2.: Továrna na smrt ve světové premiéře

S velkým zájmem jsem si přečetl a stáhl z Lidovek hodnotný článek pana Zbyňka Petráčka k stému výročí narození mého zesnulého otce Ericha Kulky. Dovolte mi vyslovit autorovi i jménem druhé, třetí a čtvrté generace jeho potomků v Izraeli a členů rodiny v Česku můj osobní dík a uznání. Objevné a cenné je v článku mimo jiné začlenění jedinečného příspěvku Továrny na smrt do širokého pojetí historiografie holokaustu ve stadiu, ve kterém tento fenomén nebyl v ní ještě tematizován. Totéž platí o průkopnickém příspěvku Ericha Kulky k tematizaci předtím neznámé významné role Židů v československé exilové armádě za druhé světové války na východě a západě.

V článku jsou samozřejmě nevyhnutelné malé nepřesnosti v detailech. Na jeden bod bych zde chtěl poukázat. Pan Petráček mj. píše, že knihu „v padesátých letech odmítali vydat v Izraeli“ a následuje vysvětlení pro čtenáře. Konceptuálně je do jistě míry pojetí poválečného Izraele padesátých let adekvátní, ale věcně se nevztahuje na překlad knihy Kulky a Krause o Osvětimi. O překladu do hebrejštiny a jejím vydání nakladatelstvím památníku šoa Yad Vashem bylo rozhodnuto již v roce 1957 z iniciativy tehdejšího akademického ředitele ústavu a pak ministra výchovy, předního historika Hebrejské univerzity Ben Ziona Dinura. O provedení překladu jsem jím byl požádán já, tehdy na začátku mého univerzitního studia. Po právě absolvované osmileté praxi v zemědělství jako člen kibucu nebyla má hebrejština moc na výši, ale ujistil mne, že si s redakcí mého překladu pořadí. S pomocí izraelské studentky literatury jsem překlad (jak to bylo v tehdy vládnoucí etice bezplatně) při studiu a jiné práci pro obživu odevzdal někdy na přelomu let 1958–59 a kniha vyšla v dosud nejlépe editovaném a ilustrativním vybavení počátkem roku 1960. Bylo to první a s jednou výjimkou dosud jediné vydání knihy mimo komunistických zemí (pozdější anglické vydání bylo zásluhou osobních vztahů mého otce k židovskému vydavateli, původně z Podkarpatské Rusi, zahraničního čs. vojáka, který ztratil v Osvětimi celou svou rodinu).

Ještě k tématu Izraele a Yad Vashem padesátých let: na záložkách přebalu hebrejského vydání z 1960 jsou poukazy k řadě publikací vydaných Yad Vashem na téma šoa v padesátých letech. Zákon o založení ústavu a muzea šoa byl přijat izraelským Knesetem již v roce 1953.

***

Prof. Otto Dov Kulka, Katedra židovských dějin, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.

Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...