Ústavní soud zásadně mění systém voleb. Koalicím stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů |
Ještě menší sílu 87 poslanců by ANO, ČSSD a KSČM měly podle výsledků aktuálního volebního modelu agentury Median. K většině 106 hlasů by potřebovaly podporu SPD. Nejsilnější většinu dvou uskupení by mohlo vytvořit ANO s koalicí Pirátů a Starostů, dohromady by měly 111 poslanců. Koalice Pirátů a Starostů a koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by dohromady měly 94 poslanců a k většině 109 hlasů by potřebovaly pomoc ČSSD.
Možnost, že by se místo dosavadního systému přepočtu hlasů na mandáty D’Hondtovým dělitelem mezi jednotlivé kraje, kterou zrušil Ústavní soud, nejprve počty mandátů pro strany nejprve počítaly z výsledků stran za celou republiku a teprve poté by se rozdělily mězi kraje, nadnesl tento týden ústavní právník Jan Kysela. Jeden volební obvod jako jedno z řešení zmínili rovněž další ústavní právník Jan Kudrna a brněnský politolog Jakub Šedo. K této variantě se ale postavili negativně Starostové, pro zachování současných 14 volebních krajů je i sněmovní ústavní komise.
Šedo jako další možné řešení uvedl na webu Katedry politologie Masarykovy univerzity zmínil návrat k Hagenbach-Bischoffovy kvóty, která se v Česku používala do roku 1998. S touto metodou by podle volební kalkulačky, kterou na svém webu představila organizace Institute 21, by provládní většina ANO, ČSSD a KSČM měla po volbách v roce 2017 pouze 97 poslanců. Použití Hagenbach-Bischoffovy kvóty by zároveň odpovídalo verdiktu Ústavního soudu a proporcionálnímu rozdělení mandátů.
Ústavní soud se znovu pasoval do role aktivisty, který páchá dobro, tvrdí politolog |
Hnutí ANO k jednomu poslaneckému mandátu v roce 2017 stačilo podle D’Hondtova dělitele 19 000 hlasů, zatímco hnutí STAN potřebovalo 44 000 hlasů. Hagenbach-Bischoffova kvóta by rozdíl mezi počtem hlasů na mandát mezi oběma hnutími snížila na zhruba 4000. V případě ANO by to bylo zhruba 22 700 hlasů, v případě STAN 26 200 hlasů.
Třetím řešením je podle Šeda použití takzvaných kompenzačních mandátů jako například v Dánsku, nebo Sainte-Laguëova dělitele, který se dříve užíval v komunálních volbách nebo Skandinávii, či jeho modifikované verze, která se používá v Norsku nebo ve Švédsku. Sainte-Laguëův dělitel proti D’Hondtovu děliteli napomáhá malým a středně velkým stranám, jeho modifikovaná verze zvýhodňuje velké a středně velké strany.
