Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Koalice: Kdo se zraní vlastní vinou, zaplatí si léčbu sám

Česko

PRAHA Vyjedete na lodičce za bójku, i když je to zakázané, a něco se vám stane. Za léčení zaplatíte. Na tomto nápadu se shodnou lidé z TOP 09, Věcí veřejných i ODS. Podle některých se má za péči při vlastním zavinění platit dokonce v plné výši. Podobně by měl platit i ten, kdo způsobí úraz jinému.

„Pojišťovna by měla v některých případech žádat spoluúčast. Pokud se bavíme o úrazu například při ježdění na lyžích mimo sjezdovky nebo i bez přilby, tak je ta debata namístě,“ říká poslanec za ODS Marek Šnajdr.

Za co dalšího by mohl zraněný platit z vlastního? Podle poslance Jiřího Štětiny z Věcí veřejných třeba za úraz v opilosti. „S tím jsem se setkal nesčetněkrát jako lékař záchranné služby. Jednoznačně jsem pro to, aby tam nebyla jen spoluúčast, ale plné hrazení. Je to zneužívání zdravotní péče. Když si poškodím zdraví, způsobím si úraz vinou návykové látky, ať to zaplatím. Proč by to měly platit zdravotní pojišťovny?“ říká Štětina.

Debatě na toto téma se nebrání ani budoucí první náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Pavelka (TOP 09). „Za úraz vždycky někdo může. Buď mi ho někdo způsobí, nebo si za to mohu svou hloupostí, nešikovností, neopatrností. I když se to může zdát příliš tvrdé, nehoda není náhoda,“ myslí si Pavelka.

Už dnes se zdravotní pojišťovny snaží zpětně vymáhat náklady na léčení úrazů při dopravních nehodách, které mají jasného viníka.

Podle Štětiny se o možnostech, jak by lidé v případě zaviněných úrazů za péči platili, bavil už expertní tým při jednáních o koaliční smlouvě. „Musí být pro to jasná opora v zákoně. Bude se o tom jednat,“ uvedl Štětina.

Myšlenku zpoplatnění úrazů přinesly poprvé před časem zdravotní pojišťovny. „Proč bychom měli ze solidárního pojištění platit léčbu horolezce, který každý rok někde spadne a pořád leze do nebezpečných míst. Nebo motorkáři. To jsou lidé, kteří dobrovolně podstupují určité riziko,“ argumentuje viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.

Zatímco politici jsou s tímto tématem teprve na začátku, pojišťovny už mají jasnou představu, jak by to mohlo fungovat. Péče o úrazy, které někdo přímo zaviní, by byla úplně vyjmuta z veřejného zdravotního pojištění. To ovšem vyžaduje změnu zákona, o které chtějí zástupci pojišťoven s politiky jednat. „Určitě by v první fázi byl pacient ošetřen stejně jako dosud. Pak bychom náklady vymáhali, jako to dnes děláme u dopravních nehod. Musí být zachována dostupnost péče,“ uvádí Gajdáček.

Nikomu by se tedy nemělo stát, že nebude ošetřen, když nebude mít zajištěné placení péče. Teprve zpětně by buď platil ze svého, nebo z komerčního připojištění, kdyby nějaké měl.

Pokračování na straně 3

Dokončení ze strany 1

Podobnou debatu rozvířil nedávno na Slovensku tamní nový ministr zdravotnictví Ivan Uhliarik. Podle jeho předběžných návrhů, které zveřejnila slovenská média, by si sami platili za péči třeba lidé, kteří si způsobí častým používáním počítače zánět očních spojivek. Nebo ženy, které potřebují drobný chirurgický zákrok, protože se málo oblékly, prochladly a dostaly gynekologický zánět.

Takové kroky ale podle oslovených politiků v Česku očekávat nemůžeme. „Myslím, že se to musí týkat jedině případů, kdy byly porušeny nějaké předpisy,“ soudí Šnajdr. Podle něj by rizikoví lidé měli mít také dražší zdravotní pojištění.

Štětina se zase zamýšlí nad tím, že by se za léčbu platilo také v případě, že pacient dlouhodobě nedodržuje pokyny lékaře. Třeba se léčí s cukrovkou, vysokým tlakem nebo cholesterolem, a přitom vůbec necvičí a nedodržuje předepsanou dietu.

Autor někdejšího návrhu reformy zdravotnictví senátor Tomáš Julínek (ODS) je ale k placení za úrazy způsobené vlastním zaviněním skeptický. „To není vážný finanční problém českého zdravotnictví,“ poznamenává. Navíc už dnes mohou zdravotní pojišťovny podle něj využívat zákony v tomto ohledu víc, než to dělají. „Vymáhat už to mohou. Stal se vám úraz v opilosti, zaplaťte, to mohou říkat už dnes. Jinak to přitom dělat nejde,“ říká Julínek. „Zdravotní pojišťovny by v tom mohly být tvrdší a důslednější. Někdy jsou ale pro ně vyšší náklady na vymáhání než zaplacení té léčby. Je to také otázka větší finanční odpovědnosti zdravotních pojišťoven,“ dodává Julínek.

Úvahy o placení za úrazy způsobené vlastní vinou jsou součástí široké debaty o tom, co vlastně má zdravotní pojištění krýt. Koalice se ve smlouvě dohodla, že definuje rozsah hrazené péče. Co bude nad tento standardní rozsah, na to si bude pacient moci připlatit. Ovšem každé zdravotnické zařízení, které má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, bude muset poskytovat i variantu péče, která bude dál plně hrazená.

Stanovení nadstandardu má otevřít prostor pro komerční připojištění. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegra (TOP 09) by kromě lepší sádry nebo lepší umělé oční čočky mohli pacienti připlácet za nové technologie, které přijdou. A v některých případech třeba operace robotem.

***

ZA JAKÝ ÚRAZ SI ZAPLATÍ KAŽDÝ ZE SVÉHO?

Podle předběžných návrhů by si měli pacienti platit za péči při úrazu, který si sami způsobili, když porušili nějaký jasný předpis nebo zákon. Do vlastní kapsy možná budou muset sáhnout i ti, kteří se zraní v opilosti nebo pod vlivem drog.

PŘI NEHODĚ SE PLATÍ Zdravotní pojišťovny už dnes společnými silami vymáhají náklady na léčbu lidí, kteří se zraní při dopravní nehodě. Využívají svou centrální databázi, spolupracují s policií i komerčními pojišťovnami. Když je u nehody jasně určený její viník, zdravotní pojišťovna ho kontaktuje a vypočítá náklady na léčbu zraněných. U ostatních úrazů to zatím pojišťovny plošně nedělají.

Autor: