Návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi počítá s vracením nemovitostí a s finanční kompenzací. Norma míří do Senátu. Očekává se, že horní komora předlohu levicovou většinou vetuje.
Pro přehlasování Senátu bude vláda potřebovat nejméně 101 hlasů. "Já jsem přesvědčen, že ty hlasy tady budou a že výsledné hlasování bude úspěšné," řekl ČTK a Českému rozhlasu premiér Petr Nečas (ODS).
ČTĚTE TAKÉ |
Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka o tom ale zapochyboval. "Při tom dnešním nadšení celé řady koaličních poslanců, které nebylo příliš velké, schválení církevních restitucí může být v září pro vládu problém," řekl Sobotka.
Rovněž šéfka poslanců opozičních Věcí veřejných Kateřina Klasnová soudí, že v září bude situace dramatičtější a sledovanější. Obstrukce podle ní budou pokračovat.
Pro 93, proti 89
Pro předlohu hlasovalo 93 ze 182 přítomných poslanců, 89 jich bylo proti. Přijata byla až napotřetí - první dvě hlasování byla zpochybněna.
Poslanci do vládní předlohy vložili ustanovení, podle níž církve budou muset prokázat, že jim majetek patřil. Neprošly opoziční návrhy, aby ze zákona vypadla finanční náhrada, aby mohl být církvím vracen jen majetek, který nejen vlastnily, ale také užívaly, nebo aby nebyl od daně z příjmu osvobozen první prodej restituovaného majetku. Opozice neuspěla s návrhy na zamítnutí a na vrácení předlohy do druhého čtení.
PSALI JSME |
Schvalování církevních restitucí se táhlo už od červnové schůze poslanců, nyní šlo o páté dějství. Večerní a noční debata trvala skoro šest hodin.
Návrh zákona počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.
Opozice zpochybňuje rozsah vydávaného majetku i výši náhrad církvím, které jsou podle ní nadhodnocené. Obává se prolomení restituční hranice 25. února 1948. ODS ale trvá na tom, že je pro prokázání vlastnictví neprolomitelná.
Církevní restituceZákon o majetkovém vyrovnání s církvemi v pátek schválila Poslanecká sněmovna: - Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989. Kromě výčtových zákonů, přijatých ještě za federace, ale vesměs bez úspěchu. - Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči přibližně o 2500 budov, 175.000 hektarů lesa a 25.000 hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila římskokatolické církvi. - Dva takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení přibližně dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních. V roce 1992 byl ještě Federálním shromážděním projednáván zákon o plné restituci, nakonec ale neprošel, k jeho přijetí chyběly tři hlasy slovenských poslanců Sněmovny národů. - S navracením církevního majetku přitom počítají i další právní normy, přijaté začátkem 90. let. Například zákon o půdě, podle něhož není možné převádět na další zájemce majetek, který původně patřil církvím, před majetkovým vyrovnáním. Tato podmínka přitom omezuje rozvoj i běžné fungování řady obcí, v jejichž katastru někdejší církevní nemovitosti leží. - Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Například kabinet Miloše Zemana (ČSSD, 1998-2002) přišel s myšlenkou vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl a z výnosů by se hradilo fungování náboženských společností. Dohodu s církvemi se ale nalézt nepodařilo. K řešení problému s restitucemi nedospěly ani koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006). - Nejblíže byla zatím majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007-2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle kterého by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS. - Vyřešení církevních restitucí se stalo během vyjednávání po volbách v roce 2010 jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na podobě vypořádání, podle něhož bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun. - Podle katolického arcibiskupa a předsedy České biskupské konference Dominika Duky získají 20 procent nekatolické církve a Federace židovských obcí, dalších 20 procent pak připadne klášterům, jež se podílejí na životě církve nejen v pastorační činnosti, a 60 procent římskokatolickým diecézím. - Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok. |
Babák četl historii církve. Neuspěl
Koalice prosadila zákon přes tvrdý odpor a obstrukce opozice. Opoziční Věci veřejné například večer blokovaly schvalování církevních restitucítím, že Michal Babák četl stanovisko klubu, církevní historii od Velké Moravy. Když se dostal do středověku, předsedající Miroslavě Němcové (ODS) došla trpělivost. Odebrala mu slovo, protože podle ní nemluvil k věci, a porušoval tak jednací řád.
Po několikaminutovém sporu podal Babák, jenž tvrdil, že musí být vykreslen obrázek o vlastnictví církve, proti postupu předsedkyně sněmovny námitku. Poslanci ji ale neodsouhlasili a poslanec dál mluvit nesměl. "Je to pošlapání demokratické debaty," rozhořčil se Vít Bárta (VV).
Obstrukce prý splnily účel
Obstrukce VV podle něho splnily účel, protože o tom, jak se ve sněmovně schvalují zákony, by měl rozhodnout Ústavní soud. "130 miliard je zachráněno," prohlásil Bárta.
Sněmovna sice dříve vládní většinou omezila řečnickou dobu pro každého poslance nejvýše na dvakrát deset minut, v některých případech ale existují ze zákona výjimky. Patří k nim právě situace, kdy poslanec přednáší stanovisko za klub.
Situace se při Bártově projevu vyostřila ještě více. Proti řečnickému pultu se nashromáždilo několik vládních poslanců a Bárta žádal Němcovou, aby je umravnila. "Vy nejste schopna zajistit pořádek k tomu, abych mohl mluvit," obvinil ji hlasem, který mu zřejmě rozčilením přeskakoval. Bárta opakovaně po Němcové chtěl, aby dostal nových deset minut.
Němcová pak musela poslance opakovaně vyzývat, aby si sedli do lavic. "To, co se tu děje, je hanba, je to velká hanba," stěžoval si Bárta.
