Nevíme přesně, nakolik prostředí bufetů, kolotočů a poutí formovalo někdejšího náměstka Restaurací a jídelen Paroubka. Lze však tušit, že milieu normalizačního polosvěta zanechává nostalgii v lidech, kteří si s ním spojují nejen svou obživu, ale i své chápání samotného slova práce. Třeba ve Václavu Kočkovi, Paroubkovu příteli a provozovateli matějské pouti. Věří snad někdo, že Kočka byl včera na Výstavišti náhodou? A že stejnou náhodou tam zrovna komunisté slavili Svátek práce?
Komunisté se na prvních májích učí. Ještě před čtyřmi lety Miroslav Grebeníček na Letné úkoloval policii, když ji poslal na aktivistu Jana Šinágla slovy: „Je tu nějaký primitiv. Odveďte ho!“ To Vojtěch Filip letos odbyl mladé antikomunisty noblesně: „Respektuji názor této skupinky lidí, kteří nevědí, co je práce.“ Ano, komunisté jsou lidmi práce přesně v tom duchu, který tak konvenuje normalizační nostalgii. S takto vnímaným slovem práce dodnes spojují svůj politický byznys.
Nostalgie po starých časech práce a třpytivého polosvěta otevírá srdce, takže Václav Kočka to včera na Výstavišti řekl bez obalu: škoda, že si místo u Křižíkovy fontány nepronajala po komunistech ČSSD -mohla by prý k sobě přetáhnout některé z členů KSČM. Vzpomeňte si na ta slova ve volební kampani.
