Už v úvodních minutách začne burácet dramatická hudba, divák se proletí částicovým urychlovačem, zemře papež, zrodí se antihmota, zazní hned několik jazyků a na plátně se objeví pečlivě vytvořené kulisy zastupující Vatikán. To vše se snaží vytvořit dojem, že se v novém filmu podle románové předlohy Dana Browna něco děje. Neděje.
Andělé a démoni mají s předchozí Šifrou mistra Leonarda vedle postavy symbolologa Roberta Langdona tři hlavní společné rysy. Vycházejí z představy, že historie bez tajných bratrstev a ukrytých vzkazů není dostatečně zajímavá. Za dostatečnou záminku k zábavě naopak považují pobíhání od kostela ke kostelu v evropských velkoměstech. A ve svém vyprávění si vystačí s prajednoduchým modelem pohádky o kohoutkovi a slepičce, v níž jedna instance vede mechanicky k druhé, třetí, sedmnácté.
Slepičku Langdona postaví na start právě události s papežem a antihmotou. Když ho kontaktuje Vatikán, profesor z Harvardu bleskově odhalí čertovský plán: tajné bratrstvo Iluminátů se chce pomstít za pronásledování, jímž ho katolická církev v historii častovala za jeho náklonnost k exaktní vědě a pokroku. Ilumináti se proto zmocnili antihmoty a plánují s její pomocí vyhodit do vzduchu celý Vatikán. Místo toho, aby to udělali rovnou, unesou čtyři kandidáty na nového papeže a postupně je ve vybraných kostelech rituálně vraždí.
Výsledek nelze hodnotit bez shovívavého úsměvu. Po technické stránce se Andělé a démoni sice drží dnešního velkofilmového standardu – ale k čemu, když nabízejí jen naivní historku, jež připomíná turistického průvodce po Římě utrženého ze řetězu. Naivní je téma sporu vědy s náboženstvím, naivní je to, že Langdon celou záležitost rozlouskne během několika hodin, naivní je i zobrazení antihmoty jako obláčku blesků v kapsli. Indicie pro další krok se zjevují instantně, dvojitý konec je zcela zbytečný. Všechno rádoby autentické čerpání z dějin působí směšně ve světle faktu, že se Ilumináti v klíčových rituálech spoléhají na historickou angličtinu. A napětí? Vedle neumělé přestřelky a mesiášského finále nastává největší drama ve chvíli, kdy Langdon po sherlockovsku mává lupou nad Galileiho spisem.
Langdon zůstává Indiana Jonesem bez vtipu a charizmatu. I zde Američan a jeho sličná pobočnice levou zadní vyřeší historické záležitosti, na něž nestačí celé armády. Výsledek je však upovídaná nuda. I když jsou Andělé a démoni zábavnější než Šifra mistra Leonarda, pro dlouhá sobotní odpoledne s příchutí historie lze víc doporučit libovolný díl televizní soutěže Klíče od pevnosti Boyard.
HODNOCENÍ LN **
Andělé a démoni (Angels & Demons)
USA 2009 Scénář: David Koepp, Akiva Goldsman Režie: Ron Howard Kamera: Salvatore Totino Hudba: Hans Zimmer Hrají: Tom Hanks, Ayelet Zurer, Ewan McGregor, Stellan Skarsgard, Carmen Argenziano, Armin Mueller-Stahl a další Distribuce v ČR: Falcon Premiéra: 14. 5. 2009
Vítězný tým se nemění Postavu profesora symbolologie z Harvardu Roberta Langdona vytáhl spisovatel Dan Brown z klobouku už ve svém románu Andělé a démoni (2000), celosvětové slávy se však Langdon dočkal až s knihou Šifra mistra Leonarda (2003). Ta byla proto v roce 2006 zfilmována jako první, Andělé a démoni přišli na řadu teď. Oba snímky personálně propojuje scenárista Akiva Goldsmanová, režisér – rutinér Ron Howard a hlavně herec Tom Hanks.
