Problém s domluvou s největší zdravotní pojišťovnou VZP vznikl kvůli podkladům. Onkologové už několik let připravují na základě podrobných hlášení z celé republiky jasné propočty, kolik pacientů bude potřebovat jejich péči v příštím roce.
Jenže i zdravotní pojišťovna má svoje data. A ta se na letošní rok lišila. Nepřekvapí, že pojišťovna odhadovala menší počet pacientů než lékaři.
„Některá pracoviště nepodepsala naše úhradové dodatky, protože se jim počty pacientů zdály nízké. Kde jsme viděli, že to je potřeba, jsme počty navyšovali,“ uvedla Zuzana Friedmannová z oddělení smluvní politiky VZP.
Podle informací z nemocnic to pro pacienty znamená jediné. Některá specializovaná centra onkologické péče se bojí léčit všechny pacienty, protože by se mohla dostat do finančních problémů.
Friedmannová ovšem zdůrazňuje, že zařízení dostávají zálohy, a na péči by tedy měla mít peníze. Mezitím startují jednání o placení specializované péče o pacienty s rakovinou na příští rok.
„Umíme relativně přesně říct, kolik budeme mít příští rok pacientů v jaké diagnóze a stadiu, kolik jich bude potřebovat biologickou léčbu. V nejbližších dnech začneme jednat s pojišťovnami o tom, co s tím uděláme,“ řekl Vorlíček.
Výdaje VZP na léčbu v onkologických centrech stouply z 2,6 miliardy v roce 2007 na více než pět miliard loni.
Přesto je podle odborníků u nás řada pacientů se zhoubnými nádory špatně léčena. Správná cílená moderní terapie se dostává například jen 60 procentům žen s karcinomem prsu, kterým by mohla pomoci. U karcinomu tlustého střeva a konečníku je to jen 50 procent pacientů.
