Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kolik vrazíš do toho žraloka, Saatchi?

Česko

Současné umění můžeme definovat také jako prostředek „jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů“. Přesně tak zní titul podnětné a velmi čtivé knihy Dona Thompsona.

Má svůj význam, že autor není kunsthistorik, ale ekonom, jenž vstoupil do oblasti umění: „Když jsem se vydával na tuhle výpravu do světa současného umění, chtěl jsem nalézt odpovědi na dvě otázky. Kdo rozhoduje o tom, že se práce určitého umělce stanou žádoucími? A jakou alchymií dostane žraločí skulptura nebo současná malba hodnotu 12 nebo 140 milionů dolarů namísto řekněme 250 tisíc?“ Thompson zjistil, že nerozhodují znalci výtvarného umění, kunsthistorici a kritikové, ale bohatí obchodníci, manažeři a do jisté míry také slavní galeristé. Tedy ti, kteří dokážou z neznámého človíčka udělat celebritu, velké jméno, jenž se na trhu s uměním stane značkou. Umění je v tom zajisté nevinně, ale výsledek je stále stejný. Je to, obrazně řečeno, panna v pekle.

Autor udělal dobře, když pracoval jako literát a určil hlavní postavu díla – Damiena Hirsta, britského výtvarníka, který největší slávu získal jako autor díla se žralokem.

Toho žraloka ulovili rybáři v Austrálii v roce 1991 a Damien Hirst, tehdy ještě málo známý výtvarník, jej koupil ze 6 tisíc liber, dal jej převézt do Anglie, preparovat a posléze s techniky instalovat v obrovské skleněné vitríně s cedulkou: Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živého. Možná od té doby je Damien Hirst považován především za genia názvu díla. Není třeba se usmívat a vrtět hlavou. Ta věc s názvem je důležitá, protože dává smysl nesmyslnému a dílo z bídného prostředí banality a osudové nicoty vyzvedá do nadoblačných sfér. A také, jako vedlejší efekt, vetuje veškerou kritiku, to jest ty nešťastníky, kteří by hledali a nenalézali rozdíl, mezi vycpaným žralokem ve vitríně muzea a žralokem ve vitríně galerie současného umění.

Rozdíl nicméně existuje a v případě, že by někdo v Hirstově díle hledal duchovní hodnoty (jako poněkud staromódní předpoklad umění), najde jej v názvu díla. Hodnota materiální je ovšem dominantou: byla stanovena číslem 12 milionů dolarů. Suma byla vyřčena v aukční síni. Aukce jsou zajisté také jednou ze vzácných míst na zemi, kde se přirozeně a bez pohoršení říše duchovní snoubí s říší čirého hmotařství. A co je důležitější: jsou to jediná místa na zemi, kde se provádí alchymie ekonomická, iracionální proces, na jehož konci se cena a hodnota díla rovnají. Dobré je pouze to, co je ocenitelné penězi, říká se. Umělecká díla jsou ovšem dobrá ze své podstaty a nutkají-li ke zlu, jsou v tom v podstatě nevinně. Thompson cituje výrok Karla Marxe, s nímž nelze nesouhlasit: „Umělecká díla, která jsou projevem nejvyššího stupně tvorby, najdou v očích měšťáka přízeň jen tehdy, budou-li prezentována jako přímý zdroj možného materiálního bohatství.“ Když reklamní magnát a sběratel umění Charles Saatchi z málo známého Damiena Hirsta udělal světovou celebritu, podal důkaz, že výtvarná díla jsou především zdrojem materiálního bohatství.

Jaká je cena zmačkané bundy Téma napovědělo, že tou jedničkou v oceánu výtvarného umění bude žralok Hirst. Kniha má ovšem i další důležité postavy díla. Vedle Hirsta, který pochybuje a věří v ideály, je zde také pokušitel, Mefistofeles Charles Saatchi. Hirst je svými citáty představen jako váhavec: „Peníze všechno komplikují. Já vážně věřím tomu, že umění je silnější měna než peníze – to je taková romantická představa, co mívají umělci. Ale člověk začne mít podezření, že peníze mají větší moc.“ Charles Saatchi o moci umění neuvažuje, říká, že neexistují žádná pravidla, do čeho investovat: „Zástupy konzervátorů čekají, aby se postarali o cokoliv, co umělec prohlásí za umění.“

Dona Thompsona znepokojuje způsob, jakým se z díla stává anonymní výrobek, jenž je snadno nahraditelný i napodobitelný. Jako sběratele a milovníka současného umění ho trápí ztráta aury, přítomnosti umělce v díle. Kdo zaručí, že příští generace bude obdivovat odpadky, které jsou dnes pokládány za cenné, a dokonce nejcennější díla současného umění? „Co se stane, když se obecné kulturní cítění, rozpoznání a ocenění náhle obrátí do protisměru a trh si najednou uvědomí, že dílo Jima Hognese Nikdo nikdy neodejde, ta zmačkaná kožená bunda v rohu galerie, vlastně nemusí mít hodnotu stovek tisíců dolarů, dokonce snad ani tisíce?“

Thompsonovy pochyby o budoucnosti, významu a hodnotě mnohého z toho, co je považováno za umění, mají něco do sebe.

Don Thompson: Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů

Přeložila Alice Hermanová McElveen, Kniha Zlín, 2010

***

REKORDNÍ AUKCE

Díla, která umí také

„vyluxovat “ účet:

1. Alberto Giacometti:

Kráčející muž

104,32 mil. USD

2. Pablo Picasso:

Chlapec s dýmkou

104,2 mil. USD

3. Pablo Picasso:

Dora Maarová s kočkou

95,2 mil. USD

4. Gustav Klimt:

Portrét Adély

Blochové-Bauerové II

87,9 mil. USD

5. Francis Bacon:

Triptych, 1976

86,3 mil. USD

6. Vincent van Gogh:

Portrét doktora Gacheta

82,5 mil. USD

7. Claude Monet:

Jezírko s lekníny

80,4 mil. USD

8. Auguste Renoir:

Zábava v Moulin de la Galette

78,1 mil. USD

9. Peter Paul Rubens:

Vraždění neviňátek

76,7 mil. USD

10. Mark Rothko:

White Center

72,8 mil. USD

O autorovi| JIŘÍ OLIČ, Autor je kunsthistorik a spisovatel

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!