Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Komornější, křehčí, ale pořád Spálený

Česko

Nejnovější album Jana Spáleného Zpráva neodeslána vychází u značky EMI doplněno o dlouhohrající výběr nahrávek z let 1997–2007.

Jan Spálený je, na rozdíl od „hvězdných“ osmdesátých let, kdy ve skupině ASPM působil s Františkem Havlíčkem a Petrem Kalandrou, spíše tichou stálicí a dnes již jediným lídrem své kapely, ve které kromě něj hraje jeho syn Filip (baskytara, tuba), vibrafonista Radek Krampl, trumpetista Michal Gera a bubeník Filip Jeníček. Sám Spálený se kromě zpěvu a klavíru čím dál víc věnuje kornetu, který si osvojil až v nejlepších letech.

Jeho hudební cesta je fascinující: s bratrem Petrem založil skupinu Hipps, přejmenovanou později, po angažmá u jednoho z nejpopulárnějších divadel malých forem, na Apollobeat. Ten se kromě Petrova nezaměnitelného zpěvu vyznačoval především Janovým jedinečným aranžérským talentem snoubícím beat s prvotřídními bigbandovými dechy a jazzovými varhanami, jejichž harmonická vynalézavost zatlačila do pozadí zvuk kytary, na niž Apollobeat nikdy příliš nesázel. Na svěže znějící kombinaci převzatých i původních hitů (Dáma při těle resp. Plakalo bejby) Apollobeat navázal ambiciózním experimentálním albem Zvon šílencův. Poté se hudební cesty Petra a Jana rozešly.

Před založením ASPM Jan navázal na rozmáchlou formu Zvonu a vydal alba Edison a Signál času, na nichž zhudebnil dlouhé básně Vítězslava Nezvala. S ASPM se ale najednou zrodil úplně jiný Jan Spálený: ze suverénního multiinstrumentalisty a producenta se stal přemítající chlap, který opustil všechno pozlátko efektů a vsadil na jednoduchost, upřímný prožitek a lásku k dřevnímu jazzu a blues. Na rozdíl od přesvědčeného amerikanofila a hippieho Kalandry Spálený nachází svá témata v bezprostředním okolí, a jeho tvorba se tím vyhýbá nebezpečí nenápaditého revivalismu, jenž ohrožuje většinu ostatních českých bluesmanů. Ostatně je to dixieland, blues, nebo kutálka? Jako nejpřesnější stylové vymezení poslouží názvy Spáleného písní: Asi v tom bude nějakej háček, Aceton Blues, Blues pro pana Vaňka (Velkopopovický)… Album Zpráva neodeslána se zvukově a aranžérsky nijak neliší od předchozích Spáleného kolekcí, snad je o něco komornější a křehčí. Zemitosti ubylo i ve slovech, autorem pěti z jedenácti textů je totiž Petr Linhart, lídr skupiny Majerovy brzdové tabulky a písničkář vyvolávající neznatelné chvění duchů zapomenutých míst a pustých krajin. V jeho lyrice je vždy cosi monumentálního a obřadního. „Hoří mi hořec v kalichu dna / Na zádech mám / Dar nebeských stád / Ráno připlave po vlnách,“ zpívá Spálený v písni Máslo z hory poté, co ve vlastním textu rozmlouval se psem a v Kalandrově Kapitánu Slunci líčil zážitky z plicního: „Sestřičky mu zapíchly do těla šlapek / Kterým běžela medicína, co roztahuje plíce.“ Mezi oběma póly se najde místo i pro coververze písní Josefa Streichla a Zuzany Navarové (jejíž Zatím hodně pus je ve Spáleného podání snad ještě mrazivější než v originálu), bluesová klasika I Put A Spell On You s Linhartovým textem poněkud zjemněla. Těm, kdo touží po o poznání syrovějším zvuku a písních, jistě přijde vhod bonusový výběr s peckami Co by tomu řekli lidi?, Tonda B II., Redlovou hořce humornou Až srdce usedá či coververzemi Toma Waitse otextovanými Karlem Diepoldem.

***

Jan Spálený: Zpráva neodeslána EMI 2010

O autorovi| PETR FERENC, Autor je hudební publicista

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!