Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několika generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace. Blažek to uvedl v dnešním úvodu třídenní vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.
Akci uspořádal k 35. výročí pádu komunistického režimu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci s Úřadem vlády ČR a Muzeem paměti XX. století v pražském Lichtenštejnském paláci.
Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) zní odpověď na lehce provokativní název konference, zda se česká společnost dokázala vyrovnat s dědictvím komunistického režimu, že nikoli. Otázkou je, proč se to nepovedlo a zda se to povést mohlo, řekl.
Nacismus podle Dvořáka stihnul v kratší době trvání ukázat tu nejhorší tvář, komunisté naopak vládli dlouho a vytvořili systém života v kleci - jako v jakési zoo. Po krachu systému lidé podle Dvořáka dostali svobodu, na kterou ne všichni byli připraveni, a někteří se proto zase začali ohlížet, kde je klec, popsal ministr postoje části české společnosti.
Česko je podle Dvořáka nyní v situaci, kdy se komunisté mohou vrátit nejen do Parlamentu, ale i do vlády. Stejně jako další účastníci konference vzpomenul na někdejší diskusi o možnosti zakázat komunistickou stranu. Skončila odmítnutím zákazu kvůli nedemokratičnosti takého kroku a také argumentu, že by opatření nezabránilo vzniku nových subjektů s komunistickými postoji.
Po konci studené války na sebe Západ podle historika Igora Lukeše nevzal morální zodpovědnost za společnost poražených a odmítl nahlas pojmenovat, že dobro zvítězilo a zlo bylo poraženo. Pasivita Západu a jeho neodvaha k dekomunizaci ve východní Evropě následně podle historika vedla k relativizaci hodnot.
Neuznávání toho, že záleží na faktech, pak podle Lukeše mělo dopad i na myšlení na Západě. Jako příklad uvedl nedávné zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států přes zjevné nepravdy, které šířila jeho kampaň.
Odborný garant konference - náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický v pozvánce na akci uvedl, že během tří dnů jednání na konferenci vystoupí víc než 50 renomovaných vědců různých oborů.
Podle ředitele ÚSTR Ladislava Kudrny přináší konference pro odborníky možnost diskutovat o tom, v jakém stavu se po roce 1989 nacházela nejen česká společnost, přičemž badatelská práce historiků představuje naději na vypořádání se s otázkami, které jsou stále aktuální a zásadně ovlivňují současnost.
