PROFIL TÝDNE
V nárazníkové zóně OSN v kyperské Nikósii včera začaly práce na otevření přechodu na bulváru Ledra. Právě tato rozdělená ulice je symbolem více než tři desetiletí trvajícího kyperského konfliktu. Dohoda na jejím otevření a obnovení mírových rozhovorů je prvním zásadním krokem Demetrise Christofiase, nového kyperského prezidenta.
Christofias, jemuž dali v únoru Kypřané důvěru, se stal jediným komunistickým vůdcem ve všech 27 zemích Evropské unie. Přesto přineslo jeho vítězství naději, kterou sdílí i Evropané: Christofias totiž v prezidentských volbách zvítězil s jasným programem na sjednocení ostrova. „Hlavní starostí a povinností našeho prezidentství je řešení kyperského problému,“ řekl při své inaugurační řeči před kyperskými poslanci. Christofias se narodil před 61 lety v severokyperské vesnici Dhikomo, tedy v místech dnešní samozvané Severokyperské turecké republiky. Na rozdíl od mnoha jiných řeckokyperských politiků ale nemá problém na okupovaný sever zajet a s tureckou komunitou ho pojí dlouholeté přátelské vztahy.
Syn stavaře se do politiky zapojil už ve 14 letech, kdy vstoupil do mládežnické sekce komunistické strany AKEL (Pokroková strana pracujícího lidu). Po střední škole odešel do tehdejšího Sovětského svazu, kde na Akademii sociálních věd v Moskvě vystudoval historii. Na studiích také potkal svoji budoucí ženu Elsie, s níž má tři děti.
Politicky aktivní Christofias v řadách AKEL pomalu stoupal, až se v roce 1988 stal šéfem strany. Vedení dokázal v následujících letech čtyřikrát obhájit. Christofias je sice zaníceným komunistou, který rád nosí trička s Che Guevarou, zároveň ale nemá nic ani proti tržní ekonomice. Kromě zředěného marxismu-leninismu prosazuje i demilitarizaci ostrova a usiluje o zrušení tamní britské vojenské základny, kterou označil za „koloniální skvrnu od krve“.
V Bruselu má sice Christofias pověst euroskeptika, diplomaté ale přesto jeho zvolení uvítali. Raději by prezidentem viděli jeho pravicového soka Kassoulidese, i komunista je ale v jejich očích lepší volbou než zatvrzelý nacionalista Papadopoulos. Za jeho vlády se totiž mírové rozhovory s kyperskými Turky zcela zastavily.
Ani současný prezident to ale nebude mít lehké. Důvěrou kyperských Turků už otřáslo jeho rozhodnutí připojit se v roce 2004 k Papadopoulosovi a odmítnout takzvaný Annanův plán na sjednocení ostrova. Christofias to vysvětloval taktickými důvody, hlasy jeho voličů ale pomohly zabránit sjednocení.
Dnes se o ně naopak snaží. Nejenže se musí dohodnout s vůdcem kyperských Turků Mehmetem Alim Talatem, ale musí také dohodu prodat kyperským Řekům. „Christofias musí prodat řešení obyvatelstvu, které považuje odmítnutý plán za nespravedlivý a jednostranný ve prospěch kyperských Turků. Musí přijít s něčím zásadně odlišným,“ citovala BBC kyperského analytika Huberta Faustmana. První krok už Christofias udělal. Celá Evropa čeká, jaké budou další.
