Komunisty Babišův plán na vznik státní banky zklamal, nejde stihnout do voleb, řekl Filip |
Vytvoření takového subjektu bylo jednou z bodů zmíněné smlouvy, jehož nesplnění Filip před svou schůzkou s premiérem vyzdvihoval. Vše ovšem nasvědčuje tomu, že si komunistický lídr ze Strakovy akademie odnesl něco jiného, než čekal. Obsah materiálu zůstává neznámý, ale i tak vyvolal smršť kritiky. Komunisté budou rozhodovat o další podpoře či nepodpoře vlády ve středu.
Komunisté už nechtějí podporovat menšinovou vládu. Tedy pomáhat jí svými poslaneckými hlasy převálcovat opozici a schválit důležité věci v parlamentu. Důvod? Vláda neplní podmínky toleranční smlouvy, zaznělo z kraje týdne z vedení KSČM. Ve středu se šéf strany Vojtěch Filip vydal do Strakovy akademie za premiérem Andrejem Babišem. „Většinově jsem od ústředního výboru strany dostal mandát k tomu, abych toleranci vypověděl, pokud se nesplní podmínky, které jsme pro toleranci vládě dali,“ řekl Filip středečnímu vydání deníku Právo. K nesplněným podmínkám podle komunistů patří vedle sloučení zdravotních pojišťoven či změn zákoníku práce také vytvoření banky v rukou státu.
Banka bude!
Po 1,5 hodinové středeční schůzce pak její aktéři podle ČTK informovali, že premiér Andrej Babiš pověřil ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) začít jednat o spojení oněch dvou pojišťoven a že předal Vojtěchu Filipovi návrh na vytvoření státní komerční banky. „S našimi experty prostuduji návrh na založení banky komerčního typu v rukou státu,“ řekl po jednání Filip. Místopředseda sněmovního klubu ANO Jaroslav Faltýnek přidal informaci, že šlo o konkrétní materiál. A dodal, že se lídři ANO a KSČM shodli na tom, že vláda plní 60 procent požadavků toleranční smlouvy a že na zbylých 40 procent pracuje. Smířlivě naladěn ve směru zachování podpory působil i Filip.
Zato v opozičních i ekonomických kruzích se strhla smršť kritiky. „Státní banka do tržní ekonomiky nepatří. Naopak je to symbol komunistického, státem řízeného hospodářství,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS). „Úvěry poskytnuté na politický pokyn budou mít devastující dopad jak na férovou hospodářskou soutěž, tak na peněženky daňových poplatníků,“ napsal na facebooku bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Připomněl takzvaný bankovní socialismus 90. let minulého století, který nás stál stovky miliard korun. Hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka upozornil, že taková banka, politicky ovlivněná prostřednictvím personálního obsazení, by narušila konkurenční prostředí finančních institucí a ještě by sama ovlivňovala politiku státu směrem k bankám. A dokonce by se mohla stát prostředníkem politického boje tím, že by nabízela zvýhodněné produkty vybraným skupinám voličů.
Kladný ohlas ovšem sklidila státní komerční banka u SPD. „Dávala by lidem výhodné úvěry za nízké úroky, nízké poplatky, a tím bychom navíc přinutili zlevnit služby i komerční banky,“ vykreslil ve světlých barvách předseda SPD Tomio Okamura.
Paní Columbová
Samotný materiál však patrně nikdo z kritizujících neviděl. „Materiál jsem neviděl. Podrobnosti nebyly, myslím záměrně, zveřejněny. Usuzuji ovšem, že to, co premiér šéfovi KSČM nejspíš předal, je návrh transformace Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB),“ řekl pro Lidovky.cz místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Tiskové oddělení Úřadu vlády na žádost webu Lidovky.cz o poskytnutí odpovědělo, že se pokusí jej zajistit, ale pak už nereagovalo. Z kruhů blízkých úřadu však vyplynulo, že se zde na žádném návrhu státní komerční banky nepracovalo.
Co dostal Filip?
Trochu světla nakonec do věci vnesl poslanec a ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. „Pan předseda si ze schůzky něco odnesl. Domnívám se – mám ale jen zprostředkované informace – že je to interní materiál, návrh, který vláda připravovala v souvislosti se zamýšleným kapitálovým posílením ČMZRB,“ řekl pro Lidovky.cz Dolejš. Dodal, že komunisté mají už po léta ve svých volebních programech požadavek, aby stát vytvořil komerční subjekt, který by vstoupil na bankovní trh, na němž dominují velké banky odvádějící dividendy svým zahraničním vlastníkům. „Chtěli jsme banku, která by víc odpovídala českým národním zájmům, a diskutovali o tom s různými vládami. A věděli jsme, že vybudovat novou banku trvá léta, proto jsme chtěli transformovat nějaký subjekt v rukou státu, který už existuje,“ vysvětluje Dolejš.
Nejprve padla volba na Poštovní spořitelnu, u níž by podle Dolejše bývalo stačilo rozšířit její licenci. Pak byla ve hře i ČMZRB. Prosaditelnou vizi udělat z této rozvojové banky finanční instituci konkurující komerčním bankám podle něj dala dohromady vláda Bohuslava Sobotky, ale nechala ji nakonec v šuplíku. A vláda premiéra Babiše, shrnuje Dolejš, škrtla u pojmu státní komerční banka slovo komerční a inklinuje k něčemu, co by se dalo nazvat rozvojovou bankou. Posledním známým úmyslem bylo podle něj vytvoření Národního investičního fondu, který by byl financovaný z dobrovolných příspěvků bank. „Obě strany (premiér a Vojtěch Filip – pozn. red.) asi budou rády, když ta jejich diskuse nějak diplomaticky skončí. To je důležitější než toleranční smlouva, zvlášť před volbami,“ uzavírá ekonomický expert KSČM.
Dohadovací řízení, které KSČM s premiérem kvůli nedodržování podmínek toleranční smlouvy zahájila, má skončit ve středu.
