Komunisté vymysleli zákon, jak přistřihnout křídla Žáčkově ústavu

Pracovníci ústavu by měli k datům přístup jako ostatní badatelé, řekla autorka novely poslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

Novela zákona je předložena tak, aby ji bylo možné schválit už v prvním čtení. "Cílem je, aby (ústav) nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro
československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny," uvedla Konečná.

Národní archiv má podle poslankyně lepší kontrolní mechanismy než ÚSTR. Údaje o činnosti příslušníků po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, jsou přitom v kartách začerněny. Ústav na webu zpřístupnil osobní karty rozvědčíků s jejich fotografiemi, později po konzultaci s Úřadem na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) začernil i fotografie.

Ústav a archiv zveřejnily u příležitosti dvacátého výročí pádu komunismu letos v listopadu jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky - tehdy označované jako První správa Sboru národní bezpečnosti (SNB), která prováděla pro totalitní komunistický režim špionáž v zahraničí a byla nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu. Členové rozvědky se podle
Žáčka pod kontrolou KGB snažili pronikat do důležitých objektů v
demokratických zemích i státech třetího světa.

Kritika a petice
Ústav pod Žáčkovým vedením čelí kritice ze strany KSČM, ČSSD a občas i od jiných subjektů. Ozývají se proti němu i někteří bývalí disidenti, kteří se cítí být poškozeni informacemi, které ústav publikuje. Jde třeba o výtvarníka Josku Skalníka, který podle ústavu donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB) o okolnostech vzniku Občanského fóra. Skalník to popírá.

Práce ústavu se nelíbí ani aktivistovi Stanislavu Pencovi, který inicioval petici požadující ředitelovo odvolání. Podepsal ji i exprezident Václav Havel. Penc považuje za selhání ústavu a jeho ředitele mimo jiné to, že nezveřejnil databázi zhruba 770.000 osob, které vedla v evidenci komunistická Státní bezpečnost. Protože to neudělal ústav, zveřejnil ji na internetu sám. Řada historiků i disidentů ale naopak ústav podporuje.