Dnes už dávno dospělí potomci manželů Kořínkových z Prostějova po sedmnácti letech sporů uspěli s bojem za odškodnění protiprávního rozdělení rodiny a jejich umístění do dětských domovů. A to přesto, že například dcera Renata dříve uvedla, že od rodičů chtěla pryč.
Soudce brněnského krajského soudu Michal Ryška označil případ kvůli jeho délce za ostudný. Řešil, zda byli dnes již zesnulí manželé opravdu oběťmi represí komunistického režimu. Ryška, jenž rozporuplný případ přebral v červenci, dnes konečně vynesl rozsudek.
O své čtyři děti přišli Karel a Jindřiška Kořínkovi v sedmdesátých letech kvůli údajnému zanedbání péče. Podle žalující strany za rozhodnutím ovšem stály ideové a politické důvody. Členové rodiny byli totiž příslušníky církve Adventistů sedmého dne a podle advokáta rodiny Ladislava Petrů navíc oba podepsali Chartu 77.
Případ však zdaleka není jednoznačný. V mnoha ohledech panují nejasnosti o věrohodnosti nároků rodiny. "Celá věc nebyla rozhodně černobílá, či lépe řečeno rudobílá, ale naopak velmi složitá," řekl Ryška. Ačkoliv označil odebrání dětí komunistickým režimem za protiprávní, podle něj to nebylo z politických příčin. "Děti jim tehdy odebrali na základě žádosti rodinných příslušníků," vysvětlil Ryška. Čtyři sourozenci měli podle tehdejších výpovědí svědků trpět hladem. Navíc dcera Renata sama uvedla, že chtěla od rodičů pryč, což zdůraznila i Miluše Pospíšilová, která ve sporu zastupuje stát.
Stejně tak nemohlo hrát roli podepsání charty, protože manželé o děti přišli již v roce 1973, tedy předtím, než Charta 77 vznikla. Jejich podpisy se navíc nepodařilo dohledat. "Politické a ideové důvody v tomto případě byly zcela marginální. Odebrání dětí však přesto bylo nezákonné. Manželé Kořínkovi si totiž chronicky stěžovali kvůli jejich situaci s bydlením a tím se stali nepohodlnými pro režim," vysvětlil soudce Ryška, proč si zaslouží omluvu a finanční náhradu.
Děti ale dostaly mnohem méně peněz než požadovaly. Každý z potomků chtěl od státu více než dva miliony korun. Nakonec každý obdrží 125 tisíc. Ani omluva není shodná s návrhem Kořínkových. Soudce z ní vypustil pasáž o škodách způsobenými současnou českou justicí. "S rozsudkem jsem však spokojen. Je to aspoň částečná satisfakce po všech těch letech, co se případ vlekl," uvedl syn Marek Kořínek.
Případem se zabýval i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten už před dvěma lety rodině přiznal finanční odškodnění za újmu způsobenou vleklým soudním řízením.
