WASHINGTON/PRAHA Původně to měla být jen obvyklá výměna na jednom středně důležitém diplomatickém postu v Evropě.
Když se loni v lednu do Bílého domu nastěhoval místo republikána George W. Bushe demokrat Barack Obama, nastaly obdobné změny i v celé americké administrativě – včetně velvyslaneckých postů. Z Prahy po necelých dvou a půl letech odcestoval právník (a aktivní člen Republikánské strany) Richard Graber a již za pár měsíců se na tento post začal připravovat byznysmen Marc Nathanson. Jenže na přelomu roku se jeho vyslání do české metropole zadrhlo. Při bezpečnostních prověrkách totiž vyšlo najevo, že Nathansonovy obchodní zájmy by se mohly zkřížit s jeho diplomatickým posláním – a on dal přednost svému podnikání.
Hledání tak začalo nanovo a americká ambasáda v Praze si zvykala na provizorium. Na jejím fungování se nic neměnilo, její prozatímní šéfové ale přeci jen při schůzkách s českými politiky formálně trpěli tím, že neměli „plnohodnotné“ posvěcení z Washingtonu. Ať už šlo o chargé d’affaires Mary Thompsonovou-Jonesovou, či její nástupce.
Letos se objevilo jméno nového adepta na velvyslanecký post a s ním i naděje, že spíše byrokratický než politický problém bude brzy vyřešen. Jenže ani Norman L. Eisen navzdory svému úctyhodnému životopisu nebyl bezproblémovou postavou.
Jeho schválení v Senátu se protahovalo. A to přes skutečnost, že jej bezpečně ovládali Obamovi demokraté. Některým republikánům v čele s dlouholetým iowským senátorem Charlesem Grassleym vadila drobná peripetie z minulosti navrhovaného velvyslance. Eisen se zasloužil o podezřelé odvolání jednoho federálního úředníka (generálního inspektora Společnosti pro národní a komunitní služby Geralda Walphina) a odmítal k tomu podávat další vysvětlení. Panovalo podezření, že hlavním důvodem vyhazovu byla kritika Obamovy administrativy... Jmenování tak zůstávalo u ledu a po listopadových „poločasových“ volbách do Kongresu, v nichž republikáni ovládli dolní komoru a v Senátu zmenšili demokratickou nadvládu, začalo vypadat dokonce jako neprůchodné. Ostatně ještě začátkem tohoto týdne agentury hlásily, že Obama si bude muset najít adepta nového.
Jenže americký prezident využil možnosti obejít Senát v době, kdy se mění jeho složení, a Eisena sám jmenoval. Společně s ním vyslal do světa i další tři ambasadory, z nichž nejkontroverznější bylo jmenování nového zástupce v Sýrii po více než pětileté pauze. Pokud ale nově složený Senát tento krok nepotvrdí, může jít jen o dočasné řešení – zhruba na jeden rok.
Česká diplomacie nicméně tento krok vítá, byť opatrně. Obsazen totiž není ani uvolněný post českého velvyslance ve Washingtonu, kterým by se po přesunu Petra Koláře do Moskvy měl stát bývalý ministr zemědělství za ODS Ivan Gandalovič. Toho již čeká už jen úřední schválení v USA, Černínský palác nicméně dává najevo, že se nikam hnát nehodlá. „Podívejte, Američané tu neměli velvyslance dva roky. Ten český odešel teprve v létě, opravdu nevidím důvod ke spěchu,“ napsal LN v sms ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
***
NOVÝ AMERICKÝ VELVYSLANEC V PRAZE
* Norman L. Eisen se narodil v roce 1960 v Los Angeles. Jeho matka pocházela z Československa a přežila Osvětim. Otec se narodil v Polsku.
* Eisen studoval práva na Harvardově univerzitě, působil i jako aktivista v boji proti diskriminaci. Doposud pracoval jako Obamův poradce pro etiku.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
