Na Slovensku bude už od příštího roku platit nový trestní zákon, podle kterého se novináři mohou dostat za použití skryté kamery do vězení. Tamní novináři se bojí, že to je konec investigativní žurnalistiky v zemi.
Kdyby podobný paragraf platil v Česku v minulosti, nevznikla by řada reportáží o protiprávním jednání lidí ve společnosti, upozorňují. Podle předsedy českého Syndikátu novinářů Miroslava Jelínka je navrhovaná úprava, tedy paragraf "porušení důvěrnosti ústního projevu", nadbytečná a nesmyslná.
"Je zbytečná, kriminalizující, zastrašující a umožňující, aby docházelo k vyřizování osobních účtů... Mě se to jeví jako snaha ohrozit svobodu tisku v tom směru, že by investigativní novinář mohl být trestně stíhán," řekl Jelínek.
Poslanci tvrdí, že paragraf je zaměřen proti zneužívání tajných nahrávek bulvárem. Podle Jelínka však nelze svobodu tisku dělit na "bulvár a jiný tisk". "To myslím nepřipouští ani listina práv. Vytváří se tím různé kategorie občanů," uvedl.
Nový trestní zákon, který zavádí tresty za zveřejnění rozhovoru nahraného bez vědomí druhé strany, začne platit od příštího roku na Slovensku. Podle některých novinářů může znamenat konec investigativní žurnalistiky v zemi.
Zástupci českých celoplošných televizních stanic upozorňují, že skrytou kameru využívají ve zpravodajství a publicistice jen ve výjimečných případech, kdy nelze "důkazní materiál" získat jinou cestou. Rozhodně se tato metoda nedá využívat často, míní.
Na pravidla pro použití skryté kamery myslí i etické kodexy ČT a Primy. Šéfredaktor zpravodajství Novy Martin Ondráček řekl, že Nova si nechává v současnosti zpracovávat právní analýzu, co by případný paragraf o "porušení důvěrnosti ústního projevu" znamenal. Podle prvních poznatků by mohl v určitých případech skutečně investigativní práci novinářů velmi zkomplikovat.
Nova přitom rozčeřila hladinu veřejného mínění nejen letošní nahrávkou rozhovoru premiérova poradce Zdeňka Doležela a polského lobbisty Jacka Spyry, na níž si Doležal údajně řekl o pětimilionový úplatek. Skrytou kameru Nova nedávno využila i při reportáži o zpracovávání prošlého a zkaženého masa v některých hypermarketech. "Ve chvíli, kdybyste neměl možnost skrytou kameru použít, tak tato reportáž prostě nevznikne," poznamenal Ondráček.
Ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal ČTK řekl, že zákaz používání skryté kamery považuje za zbytečný. "Nevybavuji si například žádné soudní rozhodnutí, které by se týkalo ČT i jiného média a které by bylo přineslo názor, že 'skrytá kamera byla zneužita'," uvedl.
ČT pomocí skryté kamery v minulosti upozornila na nedostatečnou ochranu ruzyňského letiště v Praze před nepovolanými osobami a využila ji i při reportážích o cestách ostravských Romů do Británie na lince Praha - Londýn. "Z relativně nedávné doby si vzpomínám na reportáž Jiřího Hynka o uplácení v autoškolách," dodal Šámal.
Kdyby podobný paragraf platil v Česku v minulosti, nevznikla by řada reportáží o protiprávním jednání lidí ve společnosti, upozorňují. Podle předsedy českého Syndikátu novinářů Miroslava Jelínka je navrhovaná úprava, tedy paragraf "porušení důvěrnosti ústního projevu", nadbytečná a nesmyslná.
"Je zbytečná, kriminalizující, zastrašující a umožňující, aby docházelo k vyřizování osobních účtů... Mě se to jeví jako snaha ohrozit svobodu tisku v tom směru, že by investigativní novinář mohl být trestně stíhán," řekl Jelínek.
Poslanci tvrdí, že paragraf je zaměřen proti zneužívání tajných nahrávek bulvárem. Podle Jelínka však nelze svobodu tisku dělit na "bulvár a jiný tisk". "To myslím nepřipouští ani listina práv. Vytváří se tím různé kategorie občanů," uvedl.
Nový trestní zákon, který zavádí tresty za zveřejnění rozhovoru nahraného bez vědomí druhé strany, začne platit od příštího roku na Slovensku. Podle některých novinářů může znamenat konec investigativní žurnalistiky v zemi.
Zástupci českých celoplošných televizních stanic upozorňují, že skrytou kameru využívají ve zpravodajství a publicistice jen ve výjimečných případech, kdy nelze "důkazní materiál" získat jinou cestou. Rozhodně se tato metoda nedá využívat často, míní.
Na pravidla pro použití skryté kamery myslí i etické kodexy ČT a Primy. Šéfredaktor zpravodajství Novy Martin Ondráček řekl, že Nova si nechává v současnosti zpracovávat právní analýzu, co by případný paragraf o "porušení důvěrnosti ústního projevu" znamenal. Podle prvních poznatků by mohl v určitých případech skutečně investigativní práci novinářů velmi zkomplikovat.
Nova přitom rozčeřila hladinu veřejného mínění nejen letošní nahrávkou rozhovoru premiérova poradce Zdeňka Doležela a polského lobbisty Jacka Spyry, na níž si Doležal údajně řekl o pětimilionový úplatek. Skrytou kameru Nova nedávno využila i při reportáži o zpracovávání prošlého a zkaženého masa v některých hypermarketech. "Ve chvíli, kdybyste neměl možnost skrytou kameru použít, tak tato reportáž prostě nevznikne," poznamenal Ondráček.
Ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal ČTK řekl, že zákaz používání skryté kamery považuje za zbytečný. "Nevybavuji si například žádné soudní rozhodnutí, které by se týkalo ČT i jiného média a které by bylo přineslo názor, že 'skrytá kamera byla zneužita'," uvedl.
ČT pomocí skryté kamery v minulosti upozornila na nedostatečnou ochranu ruzyňského letiště v Praze před nepovolanými osobami a využila ji i při reportážích o cestách ostravských Romů do Británie na lince Praha - Londýn. "Z relativně nedávné doby si vzpomínám na reportáž Jiřího Hynka o uplácení v autoškolách," dodal Šámal.
