Dukovi se podařilo ukončit spor, který jeho předchůdce Miloslav Vlk vedl se státem osmnáct let. Duka se s Klausem dohodl, že nebudou pokračovat v soudních sporech o vlastnictví katedrály,
Klaus: Končí spor a katedrálu a další nemovitosti"Právě podepsaným prohlášením končí soudní spor o katedrálu a některé další nemovitosti na Pražském hradě. Stát a katolická církev budou společnými silami, tak jako tomu bylo po celá dlouhá minulá století, pečovat o katedrálu, kterou shodně vnímají jako výjimečný národní symbol v jeho historickém, duchovním i kulturním významu," řekl při podpisu Klaus. |
Podle Klause se stát i církev budou o katedrálu starat společně. Pro návštěvníky katedrály se dohodou nic nemění, na bohoslužbu i na prohlídku se stejně jako dosud dostanou bezplatně.
Hrad poskytne církvi nemovitosti, které potřebuje při užívání katedrály.
Jde o dvě budovy - Staré proboštství a takzvaný Mladotův dům. Hrad bude i nadále o tyto nemovitosti pečovat, to znamená, že bude hradit provoz budov i katedrály ze svého rozpočtu. Církev dohodou získává k užívání obě budovy bezplatně.
Duka s Klausem se dohodli i na vytvoření rady pro zajištění péče o katedrálu. Jejími členy budou držitelé sedmi klíčů potřebných pro vyzvednutí korunovačních klenotů. Jsou mezi nimi prezident,
Duka: Je to závazek do budoucna"Katedrála vzkvétala vždy, když o ni nerozdílnou rukou pečoval stát i církev a kdy byla užívána ku prospěchu obou. Je to i závazek do budoucna. Věřím, že i dohoda prezidenta republiky a pražského arcibiskupa je vyjádřením naší společné vůle zabezpečit spolehlivou a harmonickou vzájemnou spolupráci v péči o katedrálu a její uchování budoucím generacím," prohlásil při podpisu Duka. |
Církev bude podle Klause o katedrálu pečovat jako o metropolitní chrám a stát ji bude k tomu vytvářet a zajišťovat potřebné materiální podmínky. "O údržbu a provoz této prvořadé národní památky budou stát a církev pečovat společně," řekl Klaus.
Spory trvaly 18 let
"Ukončení sporu je nutné. Svatovítský chrám oslovuje i nevěřící," prohlásil Duka. "Ta jednání se chýlí ke konci," uvedl arcibiskup pro deník MF DNES ještě před tím, než o novince oficiálně informoval Hrad.
Spor o katedrálu trval 18 let, od roku 1992. Stát a katolická církev dospěly k dohodě krátce poté, co se Duka stal letos v dubnu novým pražským arcibiskupem. Jako místo podpisu si Duka s Klausem zvolili symbolicky právě Svatovítskou katedrálu.
Vyjádření Petra Nečase"Vítám tuto dohodu nejen jako praktické řešení sporu o vlastnictví Svatovítské katedrály. Jde podle mého názoru i o důležité symbolické gesto, kdy se podařilo najít dobrý kompromis mezi zájmy věřících a široké veřejnosti. Je to také důležitý vzkaz pro všechny politiky, aby stejně dobré řešení našli v co nejkratší době i pro oboustranně přijatelné narovnání vztahů mezi církvemi a státem. Velmi oceňuji, že pan prezident a pražský arcibiskup dali dnešními podpisy dobrý příklad, jak kultivovaně řešit letité spory." |
Podle posledních rozhodnutí soudu náleží katedrála státu. Metropolitní kapitula, která za církevní stranu spor vedla, podala loni v květnu ústavní stížnost. K tomu, jestli ji církev nyní stáhne, se nechtěli zatím právní zástupci Metropolitní kapituly vyjadřovat.
Symbol státnostiKatedrála je nejnavštěvovanějším českým chrámem a jedním ze symbolů české státnosti. Byla místem korunovace českých králů. V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. V katedrále jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty. |
Kardinál rovněž připomněl předchozí dohodu o správě chrámu mezi státem a církví z roku 2007, tehdy ji prý Kancelář prezidenta republiky označovala za jedinou možnou.
Tehdejší arcibiskup s ní nebyl spokojený, podle něj dohoda nerespektuje například to, že vnitřní vybavení katedrály nutné mimo jiné pro liturgické účely patří Metropolitní kapitule. Spor o vlastnictví posuzovaly od roku 1992 soudy různých instancí.
V lednu 2007 zrušil Nejvyšší soud (NS) rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 1 i Městského soudu v Praze, podle nichž měla katedrála připadnout církvi. Oba soudy pak v obnovených procesech rozhodly o státním vlastnictví chrámu. Verdikt potom potvrdil NS.
Nejvyšší soud se při svém rozhodování opíral o vládní nařízení z roku 1954 o chráněné oblasti Pražského hradu. Podle ní památka patří všemu československému lidu, tedy státu.
Kardinál Vlk loni při podávání ústavní stížnosti uvedl, že církev chce po Ústavním soudu, aby řekl, že "byla pošlapána práva". Tehdy také dodal, že pokud by církev u Ústavního soudu neuspěla, přenesla by spor k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Spor o katedrálu
|
Slavnostní prohlášení o úpravě vzájemných vztahů při péči o Katedrálu sv. Víta mezi státem a církvíPrezident republiky a arcibiskup pražský a primas český vycházejíce z Preambule Ústavy České republiky, zůstávajíce věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, rovněž staleté tradici společných dějin českého státu a římskokatolické církve, a vyjadřujíce svou společnou vůli zabezpečit spolehlivou a harmonickou spolupráci mezi státem a římskokatolickou církví při správě Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha prohlašují, že: Článek 1 Článek 2 Článek 3 Členství v Radě je čestná funkce. Členy Rady jsou držitelé sedmi klíčů (prezident republiky, předseda vlády České republiky, arcibiskup pražský a primas český, předseda Senátu Parlamentu České republiky, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, světící biskup a probošt Metropolitní kapituly u Sv. Víta, primátor hlavního města Prahy) potřebných pro vyzvednutí korunovačních klenotů z Korunní komory Katedrály, jakožto nejvyšší zástupci státu, církve i obce. Článek 4 Dáno v Praze dne 24. května 2010 ve dvou vyhotoveních. |
