Britský herec Paul Bettany patří k vrstvě lidí, jimž mají ostatní tendenci závidět. Má docela známou tvář, je respektovaný pro své umění a žije ve šťastném manželství s úchvatnou Jennifer Connelyovou. Jeho hypotéka ale musí být vskutku infernální a nutí ho brát prostě všechno. Jinak si jeho angažmá ve filmu Legie není možné vysvětlit. Nebo vlastně – zaujmout přiměřeně elegantní postoj na střeše budovy, vzít do rukou naleštěnou automatickou zbraň a kosit a kosit a kosit... asi to má nějaké kouzlo.
Film režiséra Scotta Stewarta je z žánrového hlediska hybridní. Horor bez hrůzy, thriller bez napětí, občas neintencionální groteska, případně hodně revizionistická „alternativní“ biblická dějeprava či terapeutické psychodrama inscenované spolkem ochotníků trpících zvlášť zákeřnou formou kocoviny. V zásadě je to ale snímek nesmírně optimistický. Jeden by třeba řekl, že situace konce světa neskýtá obyvatelům toho světa moc šancí na přežití. A třeskutě by se mýlil. Ani v takovou chvíli není vše ztraceno, zvlášť když má jeden po ruce hrstku přiměřeně odhodlaných mužů a žen a pár bedýnek s municí. A taky intelektuálně dostatečně indisponovaného protivníka. Při vší úctě – co v Legii předvádí Bůh věru není hodno reputace všemohoucího a vševědoucího. Jeho pokus to lidstvu spočítat skutečně nemohl být víc nedomrlý. Spojené armády nebes nejsou schopny obsadit jednu opuštěnou benzinovou pumpu, přičemž chyba tkví v naprosté neschopnosti velení a nepochopitelné zdrženlivosti při využívání zdrojů, jež by řečené uskupení snad mělo mít k dispozici.
Na zeměkouli hezky po terminátorsku spadne archanděl Michael (Paul Bettany). Je to ostrý chlapík, který hodně vydrží. Ze všeho nejdřív si ufikne křídla, sešije si záda hákem na spravování plachet velrybářských lodí a vybere jakousi zbrojnici. Je to taky anděl rebel. Bůh totiž s lidstvem definitivně ztratil trpělivost a rozhodl se je nadobro vyhladit, s čímž Michael nesouhlasí.
Jak vykrýt kulometné dávky Lidé si podle něj zaslouží ještě šanci a navíc je Michaelovi jasné, že Bůh by svého rozhodnutí později litoval. Jako podřízený v pravém smyslu toho slova loajální se tedy vzepře – bude boží zájmy hájit, třeba i proti němu. V tom se liší od prachsprostého kariéristy Gabriela (Kevin Durand), který si chce šplhnout perfektně provedenou apokalypsou (na což evidentně nemá), křídly vykrývá kulometné dávky, neúčinně kolem sebe mává impozantním víceúčelovým palcátem a dělá na Michaela smutné oči.
Michael potřebuje zachránit dítě, jež se má narodit svobodné matce Charlie (Adrianne Palicki). Pokud se to podaří, svět bude spasen (že by autoři jen o dva tisíce let posunuli a dál modifikovali jednu biblickou událost?). Shromáždí proto impozantní armádu – jeden mladý ňouma, jeho táta, jedna těhotná, velkoměstská fiflena, její rodiče, jeden válečný invalida a gangster, co v životě nevystřelil. K danému účelu ale tahle jednotka naprosto stačí. Kromě střelby, hrůzných metamorfóz a biblických pohrom typu hejna much, které přiletí a zase odletí, aniž by napáchalo větší škody, dojde i na debaty o životě – dost velký zápřah i pro silnější povahy.
Mohlo by se zdát, že film Legie je velká – byť nezamýšlená – legrace. Ne tak docela, pár důvodů přinejmenším k úžasu by se ale najít dalo. Ocenění je hodna i jistá vyváženost toho díla, jež rovnoměrně uráží city věřících i nevěřících a intelekt mužů, žen i veverek. Na místě autorů bych ale neudělal krok bez osobního hromosvodu. Někdo nahoře by mohl být trochu vytočený.
***
Legie (USA, 2010) režie: Scott Stewart hrají: Paul Bettany, Dennis Quaid a další česká premiéra 18. 3.
