DIALOG
* LN Sešly se vám teď tři filmy s tematikou Sudet: dokončil jste televizní film Dívka a kouzelník a horor T. M. A. a natáčíte historické drama Habermannův mlýn...
To je absolutní náhoda. Habermannův mlýn jsem měl připravovat už dávno, ale producent se potřeboval dostat přes úskalí jedenácti verzí scénáře a úskalí finanční. T. M. A. se taky pozdržela - a do toho mi přišel návrh natočit film podle scénáře z České televize, který se mi velmi líbil. To byla právě Dívka a kouzelník. Takhle jsem se dostal do takového pracovního „mlýna“, ve kterém jsem jeden film dokončoval, druhý připravoval, druhý dokončoval, třetí připravoval... Bylo to fyzicky i psychicky hodně náročné a pořád ještě je, protože jsem je všechny ještě nedokončil. Ale takový je život. Pořád jsem přitom myslel na to, kolik lidí chtělo dělat u filmu nebo prostě dělat svou práci, ale neměli tu možnost. Proto nemám právo to kvantum od sebe odsunout, odhodit.
* LN Při premiéře filmu jste mluvil o tom, že změnu titulu z Tma na T. M. A. si vyžádal distributor. Měl ještě nějaké další požadavky?
Ne, vůbec žádné. Distributor byl úžasný. A musím vám říct, že mě velmi vzalo, když jsem teď viděl svůj film a na jeho začátku stálo logo téhle americké firmy. Já jsem chtěl být režisérem v Hollywoodu už jako malý kluk - a teď jsem se poprvé dostal do rukou hollywoodské firmy, i když jsem v Hollywoodu nebyl a netočil.
* LN T. M. A. má velmi výraznou vizuální stránku, v níž se využívají barevné filtry a další postupy. Jak jste se s kameramanem Jiřím Macháněm na výtvarném pojetí dohodli?
S Jirkou Macháněm jsem natočil dvacet pětadvacet filmů. Každý z nich jsme se snažili udělat kameramansky jinak než ten předešlý. My si o tom vždycky promluvíme, strašně si rozumíme a při natáčení si důvěřujeme. Je zajímavé, že on je vlastně cholerik, ale my jsme si přitom za celá ta léta nikdy neřekli ani jedno zlé slovo. Jsme stále přátelé bez konfliktů.
* LN Ptám se i proto, že mi T. M. A. vizuálně připomíná současné americké horory, filmy jako Saw nebo Hostel. Inspirovali jste se jimi, nebo to je jen souhra okolností?
Souhra okolností je v tom, že ten náš film má název T. M. A. a odehrává se v takové temné atmosféře. A v té se horory většinou odehrávají. Takže to máme sice společné, ale tomu se člověk nevyhne.
* LN Zatímco v Americe je horor jedním z kanonických hollywoodských žánrů, u nás horory nezakořenily a skoro nikdo je natočit dobře neumí. Proč?
Horor u nás možná nemá minulost, nemá základ. Ve mně ho ale měl už od dětství, protože jsem velmi brzo začal číst knihy tohoto druhu. Četl jsem Hauffovy hororové pohádky, pak jsem přešel na Edgara Allana Poea, potom na Arbesova romaneta: to mě vždycky přitahovalo a měl jsem k tomu vztah. A přesto i dnes, když vidím velmi dobrý horor nebo thriller, tak mě mrazí a bojím se jako jako normální divák.
* LN Při uvedení T. M. Y. ve světové premiéře ve Velkém sálu jste říkal, že se těšíte na hororové festivaly. Chystáte i nějaké speciální akce pro hororové fanoušky?
Nevím. Já nemůžu chystat nic, protože natáčím. Včera jsem natáčel celý den a dneska (ve středu -pozn. aut.) budu zase. Naštěstí mi už osmnáct let dělá asistentku moje žena. Kdyby neměla zábrany, mohla by už dávno točit samostatně. Dnes za mě pokračuje na Habermannově mlýnu jako režisérka celé dopoledne.
* LN Jak došlo k tomu, že herecké obsazení T. M. Y. sestává ze čtyř národností? Zase shoda okolností?
Česká a slovenská národnost mi splývá dohromady, nakonec jsem ze Slovenska. Mám tam přátele a myslím si, že slovenští herci jsou velmi dobří. T. M. A. měla být i polská koprodukce - a já jsem si vzpomněl, že jsem s Goszou Kozuchowskou už před čtrnácti lety pracoval na filmu Pasáž a že bych ji velmi rád znovu obsadil. Polská strana říkala, že to bývala výborná herečka - a teď že prý je dokonce jejich hvězda. Velmi rádi mi ji poskytli a já jsem byl strašně rád, že jsem s ní mohl po tolika letech znovu točit. A pak jsou tam i Němci, kteří žijí v Čechách, ale němčinu mají perfektní.
* LN Motiv eutanazie jste do scénáře Martina Němce vnesl vy. Kde jste ten příběh o zabíjení mentálně postižených Němců Němci slyšel?
Víte, můj největší koníček jsou dokumentární záležitosti z války, ze středověku, ze starověku, z náboženství. Mám věcí tohoto druhu plnou obrovskou knihovnu a věčně se v ní hrabu. Proto mě samozřejmě velmi zaujal fakt, že Němci byli tak neskutečně fanatičtí, že nevyvražďovali jen Židy, ale i své Němce: vraždili vlastní lidi, děti i dospělé, jen aby měli čistou rasu. Žil jsem v Německu dvanáct let a vím, že se tam o tom nemluvilo. Je to taková schválně zapomenutá věc a já jsem ji chtěl vytáhnout na světlo.
* LN Váš proslulý snímek Spalovač mrtvol je podle časopisu Time nejlepší československý film vůbec. Jak se vám tvoří s vědomím, že tenhle milník už nejspíš nepřekonáte?
To jsem věděl už tenkrát, když jsem Spalovače mrtvol točil. Podmínky v šedesátém osmém roce byly prostě takové. Byl jsem nadšený ze scénáře, na kterém jsme s Ladislavem Fuksem dva roky pracovali. Věděl jsem, že takovou příležitost už nikdy mít nebudu. A řekl jsem si, že ji musím využít. Cítil jsem to už tenkrát - a měl jsem pravdu.
Pokračování na straně 12
Dokončení ze strany 11
* LN Od roku 1996 jste nenatočil celovečerní film, a teď máte tolik práce najednou. Co vás čeká po Habermannově mlýně?
Rád se zase vrátím do divadla. Mám rád to prostředí a líbí se mi dělat s herci „nablízko“. Takže doufám, že budu dělat nějaké divadlo. Teď ale samozřejmě záleží na tom, jak bude přijata T. M. A. Mám totiž připravený film Second Hand Paradise, což je vlastně erotický horor.
* LN To vede k otázce na erotické scény ve T. M. Ě., kterých je tam hodně a dost otevřených. Tak to bylo už v původním scénáři Martina Němce?
Ne, bylo to ve mně. Za socialismu jsem neustále bojoval za erotické scény, které mi z filmů pořád vystřihovali. Snažil jsem se je tam propašovat, protože erotika mě vždycky zajímala. Za minulého režimu se tomu ale strašně vyhýbali: dostával jsem dokonce výhrůžky, že jedno odhalené ňadro už je otevření brány ke kapitalismu a k imperialismu. To mě strašně zlobilo. Byl jsem doslova nadržený tím jak moc jsem si přál tyto scény do svých filmů točit.
* LN V jaké fázi je teď výroba Habermannova mlýna?
Máme už jen šest dní do konce natáčení, potom se bude stříhat a dodělávat německá a česká verze.
* LN Proti natáčení filmu postavenému na událostech z konce 2. světové války protestují potomci těch, kteří jsou v předloze vylíčení jako záporné postavy...
Oproti předloze jsme změnili prostředí, není to na severní Moravě, nýbrž v Čechách. Jsou tam jiná jména, změnily se osudy postav... Myslím si, že lidé, kteří četli ten dokumentární román, si mysleli, že film bude totéž jako kniha. Není to tak, došlo k velmi výrazným změnám. Neměnili jsme jen název Habermannův mlýn: Habermann existoval, byl zavražděn stejným způsobem jako ve filmu a zůstává jednou z našich hlavních kladných postav.
* LN Tn film vzbuzuje vypjaté reakce už nyní. Nebojíte se, že by mohly negativně ovlivnit natáčení?
Ano, určitě to je vypjatá situace. Ale myslím si, že z toho filmu opravdu nevycházejí dobře ani Němci, ani Češi. Jak jsem říkal, četl jsem z té doby spoustu dokumentárního materiálu, mluvil jsem smnoha pamětníky, snažím se to udělat co nejrealističtěji a co nejpravdivěji. Kdyby proti tomu někdo něco namítal, můžu mu dokázat, že takhle to zkrátka bylo. Křivda se nemá odplácet další křivdou.
* LN Byl byste tedy ochotný tyhle dávné křivdy probrat s lidmi, kteří se proti natáčení Habermannova mlýna staví?
Když budu mít čas, tak jistě ano. Ale potřebuji se někdy i vyspat.
Horor u nás možná nemá základ. Ve mně ho ale měl už od dětství, protože jsem velmi brzo začal číst knihy tohoto druhu.
