Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Severokorejci budou mít těžké ztráty, předpokládá estonská rozvědka

  12:45
Ukrajinská armáda v úterý potvrdila první střety se severokorejskými vojáky v ruské Kurské oblasti. Informaci potvrdil ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. Estonská vojenská rozvědka předpokládá, že na bojišti budou mít Severokorejci pravděpodobně těžší ztráty než ruské jednotky. Americký kongresman navrhuje přímý útok na ně.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil výcvikovou základnu ozbrojených sil...

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil výcvikovou základnu ozbrojených sil speciálních operací severokorejské armády. (13. září 2024) | foto: Reuters

Ukrajinský ministr obrany Umerov v úterý potvrdil prvotní zprávy o tom, že došlo k prvním střetům se severokorejskými vojáky v ruské Kurské oblasti, kam ukrajinská armáda v srpnu úspěšně pronikla a drží rozsáhlé území.

„Identifikujeme střety se severokorejskými silami, ale domníváme se, že v příštích několika týdnech dojde k dalším bojům, které budeme nadále analyzovat,“ řekl.

Vojáci byli podle informací převlečeni do ruských uniforem a je nutné ověřovat jejich totožnost. Podle Umerova to lze považovat za začátek účasti Severní Koreje ve válce Ruska proti Ukrajině.

Šéf ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko už v pondělí avizoval, že první vojáci z KLDR už v Kurské oblasti na západě Ruska se dostali pod ukrajinskou palbu. Podrobnosti ovšem neuvedl. KLDR slíbila Rusku vyslat na pomoc 10 až 12 tisíc vojáků, z nichž 500 mají tvořit důstojníci včetně tří generálů.

Přítomnost severokorejských vojáků v Kurské oblasti potvrdila rovněž estonská vojenská rozvědka. Jde zhruba o 3 000 vojáků 11. armádního sboru, z nichž pár set tvoří příslušníci speciálních jednotek. Do Ruska dorazily první severokorejské oddíly počátkem října.

„Podle estonské rozvědky přijíždějí severokorejští vojáci na frontu postupně. Zpočátku je dva až čtyři týdny trénují na cvičištích Východního vojenského okruhu a poté jsou převeleni na ukrajinskou frontu,“ uvedli estonští zpravodajci.

Zároveň předpokládají, že severokorejské jednotky budou mít na frontě pravděpodobně těžké ztráty. „Jednotky severokorejských ozbrojených sil jsou vycvičeny k boji v hornatém terénu a nemají žádné skutečné bojové zkušenosti v moderním válčení. Je tedy možné, že v bitvách utrpí ještě větší ztráty než ruské pozemní síly,“ píše se v hodnocení estonské rozvědky.

Ta ovšem upozornila, že severokorejská armáda má k dispozici až 1,28 milionů vojáků – tedy dostatek „životů“, které Pchjongjang může využít pro výměnný obchod za přísun peněz a technologií z Ruska.

„Příchod Severokorejců na frontovou linii pravděpodobně nebude mít významný dopad, alespoň zpočátku, ale bude se zvyšovat, pokud bude příliv vojáků ze Severní Koreje pokračovat delší dobu,“ konstatuje rozvědka.

Vrchní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskij tento den oznámil, že za tři měsíce od proniknutí do ruské Kurské oblasti tam mají Rusové ztráty přes 20 tisíc vojáků. Z toho mělo být 7 905 lidí zabito, 12 220 zraněno a 717 vojáků zajato. Syrskij zdůraznil, že Ukrajina byla nucena podniknout riskantní operaci v Kurské oblasti, protože Rusko plánovalo zaútočit na Sumskou oblast.

„Nyní Rusko usiluje o to, aby se ukrajinské jednotky z tohoto území stáhly. Nepřítel tam soustředil asi 45 000 vojáků. A snaží se jejich počet zvýšit. Vlastní ruské jednotky na tento směr nestačí, proto se tam snaží přilákat vojáky ze Severní Koreje,“ konstatoval Syrskij.

Přímý útok, navrhuje kongresman

Západ se proti nasazení severokorejských vojáků sice ohradil, ale zatím nepřijal žádná konkrétní opatření. Podle šéfa NATO Marka Rutteho je přítomnost severokorejských vojsk v Evropě špatné znamení. „Jedná se o nebezpečné rozšíření konfliktu na Ukrajině, eskalaci války a ukázku toho, že naše bezpečnost není regionální, ale globální,“ uvedl.

Striktní řešení prosazuje například americký republikánský kongresman Mike Turner, který předsedá stálému sněmovnímu výboru pro zpravodajské služby. Přímé zapojení vojáků KLDR by podle něj mělo být považováno za překročení „červené linie“ pro západní společenství.

„Spojené státy a spojenci NATO by měli vážně diskutovat a zvážit přímý útok na severokorejské jednotky, které jsou na Ukrajině a které útočí na Ukrajinu,“ řekl.

K silné reakci nabádají také analytici. „Putin v současnosti čeká na kolektivní reakci Západu na jeho nasazení severokorejských jednotek proti Ukrajině. Pokud reakce v západních hlavních městech zůstane slabá, půjde dále a brzy můžeme vidět dramatický nárůst počtu severokorejských vojáků bojujících v Evropě. To by mohlo vytvořit podmínky pro mnohem větší válku, které se západní vůdci tak dychtivě chtějí vyhnout,“ konstatoval například Peter Dickinson z prestižní americké Atlantické rady.

Západní lídři ovšem podle něj zatím zůstávají „oddáni“ úvahám o možné deeskalaci a přitom právě tím riskují, že se ruská invaze na Ukrajinu změní v globální konflikt.

Ruská státní duma před týdnem ratifikovala komplexní dohodu o strategickém partnerství mezi Ruskem a Severní Koreou. Ta byla podepsána v Pchjongjangu letos 19. června během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve skutečnosti podle analytiků dohodou Rusko vstoupilo do plné vojenské aliance se Severní Koreou.

Podle této smlouvy se obě strany zavazují okamžitě zahájit bilaterální konzultace v případě bezprostřední hrozby ozbrojené agrese proti některé ze stran nebo na vyžádání. Obě strany se rovněž zavazují poskytnout si navzájem okamžitou vojenskou pomoc a všechny prostředky, které mají k dispozici, v případě, že by jedna ze stran vstoupila do ozbrojeného konfliktu nebo válečného stavu. „Rusko se takovou dohodou jednoznačně svázalo se Severní Koreou a eskaluje napětí v celém regionu Dálného východu,“ uvádí v analýze estonská rozvědka.

KLDR už několik měsíců dodává do Ruska zbraně a munici, které ruská armáda využívá ve své válce na Ukrajině.

Podle jihokorejského think tanku Institut pro strategii národní bezpečnosti (INSS) je krok Pchjongjangu motivován možným vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech, což by mohlo vést k oslabení podpory Ukrajiny ze strany USA a rychlému ukončení války.

„USA by pod vedením Trumpa mohly přestat podporovat Ukrajinu, což by podkopalo jeden z hlavních pilířů nové studené války, kterou Pchjongjang buduje s Moskvou,“ uvádí zpráva INSS. Cílem Severní Koreje je tak podle INSS vytěžit co nejvíce z války na Ukrajině a spojenectví s Ruskem.

Každý severokorejský voják bojující na straně Ruska má mít měsíční plat přibližně dva tisíce dolarů, což by v případě minimálně 10 tisíc nasazených vojáků představovalo pro KLDR příliv tolik potřebné tvrdé měny, konkrétně přes 200 milionů dolarů ročně. Rusko navíc nabízí Severní Koreji rozsáhlou potravinovou pomoc a pokročilé technologie, včetně podpory pro vypuštění satelitů na oběžnou dráhu.