„Kormoráni už v přilehlém úseku řeky ryby vyžrali a na lov vyrážejí jinam. Jejich akční rádius je 30 kilometrů,“ řekl jednatel západočeské pobočky Českého rybářského svazu Martin Bílý.
Rybáři se bojí, že pokud v zimě vyžerou určitý druh ryb pod únosnou hranici, nedokáže se populace v toku dlouhodobě rozmnožovat. Několik původních druhů může dokonce i vymizet. V menších tocích, jako jsou Střela a Radbuza, je schopen pták způsobit až stoprocentní vyrybnění.
Stát sice podle Bílého přiznává rybářům náhrady škody způsobené kormorány v chovných rybnících a revírech, avšak ministerstvo životního prostředí metodickým pokynem nabádá krajské úřady, aby rybářům škody v revírech neproplácely. Náhrady tak dostávají jen produkční rybáři. Nejvyšší soud potvrdil názor rybářů, že za skutečnou škodu mohou být považovány i náklady například na nové zarybňování revíru, ale ministerstvo dosud nevydalo nový pokyn a diskriminuje uživatele revírů, dodal.
Kormorán není původním druhem v ČR, kde hnízdí až od roku 1982. Loni v Česku podle ornitologů hnízdilo až 340 párů, ale podstatně větší problémy způsobují tažná hejna. Do republiky se tak na zimu slétá až 14 tisíc kormoránů. Podle myslivců a rybářů je však toto číslo výrazně podhodnocené. Sčítání provádějí dobrovolníci, kteří podle Bílého registrují jen menšinu lokalit.
V hospodářské krajině chybí přirozené rybí úkryty jako padlé stromy a podemleté břehy, které odstraňují správci toků. Ryby se tak v nezamrzlých řekách a rybnících nemají před ptákem kam schovat. Kormorán velký se běžně potápí do hloubek přes 20 metrů.
„Kormoránům v Evropě hrozilo vyhynutí, ale nyní je člověk chráněním nechal přemnožit a chrání je dál, ačkoliv už žádné problémy nemají,“ dodal Bílý. Celoevropské stavy za 50 let vzrostly ze 4000 na 400 000 párů. Kormorán by se podle Bílého dal označit za invazní druh, který se nekontrolovaně šíří.
