„Samotným cílem vyhlášky pak je to, aby se léčení covid-19 vrátilo do rukou lékařů,“ uvedl Jakob. Podle něj bude začátek platnosti záležet na legislativním procesu. Po zveřejnění návrhu vyhlášky mají ostatní ministerstva a další instituce a organizace 15 dní na zaslání připomínek, které potom ministerstvo posoudí. Vyhlášku už dál nemusí schvalovat vláda ani Sněmovna.
„Dochází k novelizaci postupu (...) při nařizování izolace, kdy se při zjištění pozitivního výsledku (...) zavádí povinnost provést hodnocení zdravotních rizik za účelem získání podkladu pro rozhodnutí, zda je v daném konkrétním případě třeba přistoupit k nařízení izolace či nikoli,“ píše se v návrhu.
Ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu uvádí, že v současné době už je dostatek informací o hlavních epidemiologických charakteristikách covidu-19 a populace má získanou určitou imunitu proděláním nemoci či očkováním.
„Je reálné vyhodnotit míru rizika jeho dalšího šíření především v návaznosti na zdravotní stav posuzované osoby a jeho nejbližšího okolí a charakter vykonávané práce v zaměstnání,“ píše se v materiálu. Vyšší míra rizika je podle něj například u zaměstnanců ve zdravotnictví nebo pobytových sociálních službách. Roli může hrát také možnost nosit v práci respirátor.
Podmínky izolace a karantény se za tři roky pandemie covidu-19 měnily. První pacienti byli důsledně izolovaní v nemocnicích. Nejdříve byla izolace 14denní a všem kontaktům nakaženého se nařizovala karanténa.
V současné době platí, že po pozitivním PCR testu nebo antigenním testu provedeném zdravotníkem má pacient nařízenou sedmidenní izolaci. Karantény byly zrušeny zhruba před rokem. Její porušení může být v krajním případě posuzováno i jako trestný čin šíření nakažlivé nemoci, za který hrozí i vězení.
Izolace není nutná, míní ministerstvo
Podle ministerstva ale už nyní není nutné izolaci jako nejpřísnější protiepidemické opatření striktně vyžadovat. „S ohledem na aktuální republikový, jakož i celosvětový trend vývoje epidemiologické situace ve výskytu covid-19, na základě vyhodnocení aktuálních dopadů tohoto onemocnění na populaci v ČR, kdy ubývá závažných stavů a s ohledem na vývoj specifické proočkovanosti a celkovou promořenost populace, (...) , se ponechání striktně nastavené povinnosti izolace nakažených osob jeví vzhledem k dalším možnostem dodržování základních preventivních protiepidemických opatření jako nadbytečné,“ píše se v materiálu.
Od začátku epidemie nového typu koronaviru v březnu 2020 bylo v Česku potvrzeno celkem 4 606 824 případů nákazy, včetně reinfekcí. V posledních týdnech počty případů opět stoupají, pondělních 1823 je nejvíc od konce října loňského roku. Počet hospitalizovaných lidí se v tomto týdnu přiblížil 700, naposledy jich bylo více koncem roku 2022. Ve vážném stavu jsou ale jen desítky hospitalizovaných.
Základní očkování proti onemocnění má 6,9 milionu lidí, asi 4,36 milionu lidí si nechalo dát první posilující dávku a zhruba 796 000 lidí i druhou posilující dávku.
