Kosovští Albánci neporušili mezinárodní právo, když vyhlásili nezávislost na Srbsku, rozhodl soud.
Dlouho očekávaný verdikt je velkou ranou pro Bělehrad.
HAAG/PRAHA Měli nechat rozhodnout chobotnici Paula, ten by to vyřešil lépe. Nezáleží na tom, jak rozhodl soud, my víme, kde je pravda, Kosovo je Srbsko! Takové byly první srbské novinové komentáře na včerejší rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Verdikt soudu očekávaly obě dvě strany sporu - Srbové i kosovští Albánci - s napětím. Soudci nakonec vyhověli zástupcům Kosova a jednoznačně rozhodli, že „vyhlášení nezávislosti Kosova bylo v souladu s mezinárodním právem“. Předseda soudu, Japonec Hisaši Owada, při čtení verdiktu uvedl, že mezinárodní právo neobsahuje žádné „zákazy pro vyhlášení samostatnosti“. „Deklarace vyhlášení nezávislosti ze 17. února roku 2008 tedy neporušila mezinárodní právo,“ citovala Owadu agentura Reuters. Pro tuto formulaci se vyslovilo deset ze 14 soudců - proti byli zástupci Slovenska, Maroka, Ruska a Brazílie. O verdikt soudu byl tak velký zájem, že dokonce na několik hodin „spadl“ server Mezinárodního soudního dvora a nebylo možné se na něj dostat.
„Ať za námi Srbové přijdou“ Jako první přišla reakce z Kosova. Jak uvedl ministr zahraničí Skender Hyseni, rozhodnutí soudu by nyní mělo donutit Srbsko, aby s Kosovem jednalo jako se suverénním státem. „Očekávám, že za námi Srbové přijdou a budou s námi mluvit o mnoha tématech společného zájmu,“ prohlásil Hyseni.
Takového přístupu se však nejspíš nedočkají. Asi hodinu po kosovské reakci totiž Srbové oznámili, že politiku vůči své bývalé provincii nezmění. „Nevidíme naprosto žádný důvod k tomu, abychom po tomto verdiktu měnili naši politiku vůči Kosovu,“ nechal se slyšet Hyseniho protějšek Vuk Jeremič. „Proto budeme pokračovat v ochraně své suverenity a teritoriální integrity, která je pro naši zemi prioritou,“ dodal srbský šéf diplomacie. Vuk Jeremič strávil poslední dva roky cestováním po světě a lobbováním u států, aby neuznávaly Kosovo. A jak uvedl, v tom samém hodlá pokračovat i v budoucnosti. „Srbsko nikdy neuzná jednostranně prohlášenou nezávislost Kosova,“ zdůraznil večer i srbský prezident Boris Tadič.
Vláda zvažuje další kroky Podle většiny expertů znamená verdikt soudu jediné - pro Srby velkou ránu a pro Kosovo naději, že by se mohlo přiblížit k budoucímu členství v OSN. „Znamená to ale také, že poprvé od rozdělení Pákistánu v sedmdesátých letech máme na mapě světa zemi, která se stala nezávislou navzdory silné opozici státu, od kterého se odtrhla,“ citovala Reuters odborníka na mezinárodní vztahy Edwina Bakkera.
První reakce ze světa nebyly vůbec překvapivé. Ty země, které nezávislé Kosovo od počátku podporovaly, verdikt uvítaly, druhá skupina států ho zase kritizovala. „Verdikt Mezinárodního soudního dvora potvrdil, že kosovské vyhlášení nezávislosti bylo legální. Takové rozhodnutí my podporujeme. Nyní nastal čas, aby se Evropa sjednotila za společnou budoucnost,“ uvedl v prohlášení P. J. Crowley, mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
Podle ruské diplomacie, která je na straně Srbska, naopak rozhodnutí soudu nezakládá žádný legální důvod pro osamostatnění bývalé jihosrbské provincie. Evropská unie slovy ministryně zahraničí Catherine Ashtonové prohlášení soudu uvítala. „Jsme připraveni pomáhat v dialogu mezi Prištinou a Bělehradem,“ řekla Ashtonová.
Podle srbského prezidenta Borise Tadiče, vláda v Bělehradě nyní zvažuje, jaké budou její další kroky. Ještě před rozhodnutím soudu měla ale podle srbského deníku Blic v plánu předložit státům OSN rezoluci, ve které by se mluvilo o zahájení nových rozhovorů o Kosovu. Jenže tehdy při tomto plánování Srbové počítali s tím, že soudci v Haagu rozhodnou v jejich prospěch. Což se nestalo. Takže teď budou muset nejspíš trochu pozměnit svou strategii.
***
PRO A PROTI
* Nezávislost Kosova dosud uznalo 69 ze 192 členských států OSN, mezi nimi například Spojené státy či Británie. Česká republika tuto bývalou srbskou provincii uznala v květnu roku 2008, tedy jen pár měsíců po vyhlášení samostatnosti.
* S kosovskou nezávislostí naopak nesouhlasí kromě Srbska i pět členů Evropské unie - Kypr, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko. Proti samostatnosti je také Rusko. Rozhodnutí haagského soudu by ale nyní mohlo vést k tomu, že tyto země svůj názor změní.
