Ani to však neznamená, že opravy začnou ihned. Primátorovy naděje, že příští rok se do podzemí s desetitisíci kosterními ostatky podívají první Brňané a turisté, jsou podle církve nereálné. „Větší část potřebných peněz chceme získat z evropských dotací, z takzvaných norských fondů. Do doby, než bude jejich přidělení jasné, nelze investovat,“ řekl včera LN brněnský římskokatolický děkan Václav Slouk, který svatojakubský chrám spravuje.
V lepším případě práce začnou příští rok a hotovy budou někdy v roce 2008. Pravděpodobnější je až rok 2009 nebo 2010, kdy musí církev prostředky nejpozději vyčerpat a dokdy musí také vyřešit financování i pro případ, že by evropskou dotaci nezískala.
Podle smlouvy, kterou zastupitelstvo včera odsouhlasilo, dostane farnost celkem 3,5 milionu korun.
„Část je jako půjčka, část jako dar. Považuji to za oboustranně rozumné řešení,“ uvedl včera náměstek primátora Jan Holík. Podle něj by farnost měla městu odvádět zhruba třetinu ze zisku. „Nikdo však nyní není schopen odhadnout, jaký zájem podívat se do zpřístupněné kostnice bude,“ upřesnil Holík.
Kostnice, podle experta na brněnské podzemí Aleše Svobody největší nejen v tuzemsku, ale i v sousedních zemích, je už z třetiny opravená. Město zrekonstruovalo tu část, která leží pod Jakubským náměstím. Právě při jeho rekonstrukci pracovníci v roce 2001 zapomenuté podzemní prostory objevili. Další dvě třetiny se nacházejí pod chrámem, odkud je i jediný možný vchod.
Ten je nutné prorazit z dosavadní kotelny v rohu chrámu. „Úpravy vyjdou asi na dvanáct milionů korun,“ dodal Slouk. Bude nutné staticky zajistit podzemí a kosti nanesené do podzemních prostor ošetřit a přeskládat. Pod chrámovou lodí pak vznikne kromě prohlídkového okruhu i netradiční prostor připomínající kapli. Podle primátora Richarda Svobody město otevřením kostnice získá významnou atrakci, která by se měla stát magnetem pro turisty. I proto možná na její provoz zatím nehodlá přispívat.
Radnice původně církvi nabídla i větší půjčku na opravu, to ale děkan neakceptoval, protože nebylo jasné, zda by se ji podařilo podle nabídnutých pravidel splatit.
Brněnská kostnice zahrnuje desetitisíce kosterních pozůstatků. Pocházejí převážně ze sousedního hřbitova zrušeného po roce 1784.
