„Nemám k dispozici podklady a nečetl jsem rozhodnutí. Ale pokud platí, jak psal tisk, že se sejmutí kulturní památky děje na základě neoznámení změny vlastníků, je to naprosto absurdní. Musí to mít jiné odůvodnění. Prohlášení kulturní památky vůbec nesouvisí s vlastnictvím, ačkoliv je vlastník účastníkem řízení a má právo se k věci vyjadřovat,“ řekl pro Lidovky.cz s tím, že podle správního řádu zavazuje správní rozhodnutí jak původního majitele, tak i jeho nástupce.
  |
„Když si koupím barokní klášter a neoznámím to památkové péči, ztratí památkovou ochranu? To nedává smysl. Buď je zde jiný důvod, který vedl k sejmutí památkové ochrany, nebo jde o nesmysl. Zůstává nad tím rozum stát,“ dodal Plos. Důvodů podle něj může být celá řada, pokud by například budova obsahovala azbest, vlastník by při rekonstrukci mohl říci, že z důvodu ohrožení na zdraví požaduje jeho odstranění.
„To by znamenalo, že musí zasáhnout do budovy radikálněji. Protože jde o objekt, který se nachází na území památkové rezervace, bude mít památková péče samozřejmě vždy určitý prostor pro to, aby se k věci vyjadřovala. Bude ale poněkud užší,“ nastínil situaci, která by mohla nastat v případě, že by se památková ochrana Kotvě už nevrátila.
Ministr Staněk na podzim 2018 obchodní dům kulturní památkou prohlásil, ale nový majitel, Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly, podal proti tomuto rozhodnutí rozklad s tím, že byl jako vlastník opomenut.
Obchodní dům Kotva není kulturní památkou, ministr zrušil ochranu. Řízení se koná znovu |
Tento týden ministr památkovou ochranu Kotvy zrušil a rozhodnutí o památce vrátil zpět odboru památkové péče k
prošetření, aby podle svých slov předešel právním sporům. Slíbil, že osobně dohlédne na opětovné prověření procesu. Dokud odbor nerozhodne, jestli obchodní dům Kotva bude národní kulturní památkou nebo ne, musí vlastník ze zákona s budovou nakládat tak, jako by památkou byla. Uvedla to mluvčí resortu kultury Martha Häckl. Nové rozhodnutí odboru památkové péče by mělo padnout v dohledné době.
Rozhodnutí ve věci OD KOTVA je záležitostí formální či procesní a chceme jím pouze předejít případným dalším komplikacím, nejasnostem či soudním sporům. Řízení po vyjasnění vlastnických vztahů pokračuje, vydání nového prvoinstančního rozhodnutí očekáváme v dohledné době.
Památkáři by měli určit, co při rekonstrukci zachovat
Pražská správa nemovitostí plánuje příští rok zahájit několikamiliardovou rekonstrukci. Chce pak otevřít nákupní centrum po vzoru nejluxusnějších světových domů.
„Památková péče by měla umět pojednat, co je na stavbě zásadního pro ochranu. Je nutné říci, co z konstrukcí a zařízení je možné obětovat a co tvoří onu hodnotu, která se ztratit nemá a nesmí. Je otázka, jestli je toho památková péče v tomto případě schopna,“ domnívá se Jiří Plos.
Obchodní dům Kotva - průběh stavby.
Nejde o brutalismus, ale metabolismus
Rekonstrukce domu, který v 70. letech navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi, by podle něj měla být kompromisem. S tím souhlasí i historik architektury Zdeněk Lukeš, který Kotvu nepovažuje za brutalistní stavbu, ale unikátní projev japonského stylu, tzv. metabolismu.
Obchodní dům Kotva byl prohlášen za kulturní památku, řízení ještě pokračuje |
„Typickým prvkem metabolické architektury jsou právě polygony, šestiúhelníky, hřibové stropy. O to je Kotva cennější, protože brutalistních staveb je spousta. Takovýchto příkladů metabolické architektury je minimum. O důvod více, proč dům chránit,“ uvedl Lukeš pro Lidovky.cz.
S rekonstrukcí více než 40 let staré socialistické budovy ale souhlasí. „Je asi nutná. Řada materiálů je dožilých a možná je potřeba provést úpravy zateplení a podobně. Protože budovy se stavěly v době, kdy byly levné energie a na tyto věci se nemyslelo. Také se dnes prodává jiným způsobem než před čtyřiceti lety,“ dodal Lukeš s tím, že vnitřní členění budovy ale vyžaduje citlivý přístup.
