Nephawe je jihoafrický sangoma znalý věštění a praktikující léčbu bylinkami. Někteří mu říkají juju šaman, jiní tradiční léčitel, což je termín, kterému dává přednost.
Byly doby, kdy sangomové tvořili stejně neoddělitelnou součást afrického fotbalu jako míč a branka. Ale nyní lesk šampionátu zatlačil mnohé z těch, kdo v ně věří, na okraj nebo dokonce do podzemí, píše list The Los Angeles Times.
Ghana, která v osmifinále vyřadila Spojené státy, je jedním z míst, kde se stále podobné metody těší i na nejvyšší úrovni pozornosti.
Někteří v této africké zemi jsou například přesvědčeni, že zranění, které ze hry vyřadilo záložníka Michaela Essiena, je důsledkem prokletí jeho otce, jenž se chtěl pomstít za to, že ho syn zanedbává.
Minulý měsíc prohlásil reverend Osei Kofi, bývalá hvězda ghanského fotbalu, že v loňském roce národní tým utratil více než 60 tisíc dolarů (1,25 milionu korun) za to, co označil jako „pověry“.
Podobné kontroverze jsou podle odborníků jedním z důvodů, proč Africká fotbalová konfederace (CAF) před časem zakázala spolčování týmů s tradičními léčiteli.
Tento krok byl přijat v rámci příprav na první šampionát v historii pořádaný na africkém kontinentu ve snaze dodat mu serióznosti v očích těch částí světa, kde se na sangomy pohlíží jako na šamany a jejich praktiky jsou odsuzovány coby černá magie.
Obyčejní lidé magii věří dál Pro Nephaweho a mnoho dalších Afričanů jsou podobné názory přinejlepším ignorantské. Třiašedesátiletý mohutný muž v obyčejné košili, kalhotách a botaskách, který se původně živil jako elektrikář, rozhodně nevypadá jako šaman.
Říká ale, že jeho „speciální schopnosti“ dokážou pomoct komukoli, a to včetně fotbalistů, z nichž si někteří stále ještě nacházejí cestu k jeho úhlednému cihlovému domu na rušné ulici milionového Soweta.
„Většina útočníků chodí za sangomy, aby dávali góly,“ říká Gift Ndou, který je Nephawemu vděčný, že pomohl jeho bratrovi znovu začít chodit poté, co byl zmrzačen při dopravní nehodě. „My černí, my tomu pořád věříme. Věříme, že když máš moc, pak máš určitou kontrolu, že se špatné věci nestanou,“ dodává. A to je hlavní. „Musíte věřit,“ souhlasí Nephawe.
Podle statistik osm z deseti Jihoafričanů navštíví tradičního léčitele alespoň třikrát do roka.
Ještě před deseti lety měly africké týmy tradiční léčitele na svých výplatních listinách coby „zvláštní poradce“, kteří mohli kouzlem ošetřit fotbalový míč, natřít branku lektvarem nebo magickým práškem zamořit šatnu protivníka. Občas to fungovalo, občas ne.
Tehdejší Zair si na mistrovství světa v roce 1974 přivezl celý tým tradičních medicinmanů, a přesto prohrál ve všech třech zápasech celkovým skóre 0:14.
