Úterý 24. května 2022, svátek má Jana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kouzlo voodoo jménem nocebo

Česko

Pokud člověk uvěří, že by měl mít vážné zdravotní problémy, můžou u něho skutečně nastat

Vance Vanders se rodině ztrácel před očima. Týdny chřadl, a když jej konečně přemluvili, aby se nechal odvézt do nemocnice, byl na smrt vyčerpaný. Lékaři marně pátrali po příčině Vandersových obtíží. Muži nic nebylo. Přesto umíral. Nakonec se jeho manželka svěřila ošetřujícímu lékaři Draytonovi Dohertymu s neuvěřitelným příběhem. Vanders se dostal v jedné alabamské vísce do sporu s mužem, kterého provázela pověst čaroděje. Šaman zamával Vandersovi pod nosem lahvičkou s neuvěřitelně smrdutou kapalinou a řekl mu, že od téhle chvíle je prokletý. Zemře a nic ho nemůže zachránit.

Doherty si lámal s Vandersovým případem hlavu celou noc a na druhý den svolal všechny příbuzné k pacientovu lůžku.

„Našel jsem si toho vašeho šamana,“ řekl lékař nemocnému. „Chytil jsem ho pod krkem a donutil jsem ho prozradit, jak vás uřkl. Ani jste si nevšiml, že vás donutil spolknout ještěrčí vejce. V žaludku se vám z něj vyklubala ještěrka a ta vás teď zevnitř požírá. Ale já vím, jak vás jí zbavím.“

Doherty dal pokyn sestře a ta píchla Vandersovi látku vyvolávající zvracení. Za pár minut se Vandersovi obrátily útroby naruby. Zvracel a zvracel. Pak přišla Dohertyho velká chvíle. Nenápadně vytáhl z kapsy maličkou zelenou ještěrku a strčil ji Vandersovi před oči. „Podívejte se! Už to z vás vyšlo ven! Jste zachráněný! Kouzlo je zlomeno!“

Vanders se zhroutil a okamžitě usnul. Když se druhý den probudil, byly potíže ty tam. Během týdne se zotavil natolik, že mohl být propuštěn z nemocnice.

Od šamanů k lékařům Osmdesát let starý příběh Vance Vanderse se traduje v lékařské literatuře jako příklad fenoménu zvaného nocebo. Jde o opak mnohem známějšího efektu placeba, při kterém člověk uvěří v léčivou sílu neúčinné látky a průkazně se mu uleví.

Při nocebu má neškodný podnět, například smrdutý obsah lahvičky a sugestivně pronesená výhrůžka, nepříznivé následky. Jak dokazuje Vandersův případ, člověku může být po nocebu opravdu zle.

Nocebo není výsadou šamanů a čarodějů. V sedmdesátých letech diagnostikoval jeden americký lékař u pacienta konečné stadium rakoviny jater a odhadl, že nemocnému zbývá asi měsíc života. Pacient skutečně přibližně po měsíci zemřel. Pitva prokázala, že se lékař zmýlil. Nádor na játrech byl maličký, nerozrůstal se a rozhodně nemohl způsobit pacientovu smrt. Patolog nedokázal určit, na co muž vlastně zemřel. Nakonec vynesl překvapivý soud: „Nezemřel na rakovinu. Zemřel na to, že uvěřil, že na tuto nemoc umírá.“

Příkladů s méně drastickým koncem zná lékařská literatura bezpočet. Například pacienti, kteří se mají podrobit chemoterapii, se necítí dobře dřív, než se u nich mohou projevit nepříznivé vedlejší účinky léku.

Mechanismy stojící v pozadí efektu noceba zůstávají nejasné. Za určitých okolností jsou jeho negativní projevy dokonce „nakažlivé“. V roce 1998 se lékaři na jedné střední škole v Tennessee potýkali s podivnou „epidemií“.

Vše začalo u učitele, kterému se udělalo špatně poté, co ucítil zápach podobný benzinu. Bolela ho hlava, zvracel, trpěl závratěmi a měl dechové obtíže. Všechny třídy byly evakuovány a během týdne se dostavila k lékaři stovka studentů i učitelů s podobnými příznaky. Škola i její okolí prošly důkladnými testy, ale ty nic neodhalily. Nakonec se lékaři shodli, že šlo o „nakažlivé nocebo“. Lidé byli přesvědčeni, že se otrávili, a vykazovali příznaky otravy, i když s žádnou toxickou látkou nepřišli do styku. Nocebo v laboratoři V případech, jako byla nocebová epidemie v Tennessee, nelze vyloučit, že zdravotní problémy všech postižených měly reálnou příčinu, ale ta unikla nedokonalým detekčním metodám. Proto se psychologové pokoušejí navodit nocebo v kontrolovaných laboratorních podmínkách.

Krviny Kirsch a Giuliana Mazzoniová z University of Hull v Británii ukázali dobrovolníkům z řad studentů ampuli s čistým vzduchem a řekli jim, že obsahuje látku, jež může u některých osob vyvolat bolesti hlavy, zvracení, svědění a ospalost. Aby dodali tvrzení na váze, nechali jednu ženu vdechnout obsah ampule a ta následně předstírala obtíže. Když studenti vdechovali vzduch ze stejné ampule, mnozí pociťovali problémy, které jim popsali psychologové a jaké viděli v podání „herečky“.

Nocebo má prokazatelný účinek na lidský mozek. Američtí lékaři podávali dobrovolníkům jednu a tu samou neúčinnou látku s tím, že ji někdy vydávali za lék s příznivými účinky a jindy za látku s nepříznivými dopady na lidský organismus.

Mozek reagoval pokaždé jinak. Pokud látka zabírala jako placebo, docházelo v mozku k vzestupu koncentrace dopaminu a opioidních peptidů. Tyto látky navozují příjemné pocity a tlumí bolest. Naopak, když dobrovolník vnímal látku jako škodlivou, koncentrace dopaminu a opioidních peptidů v jeho mozku klesaly.

Špatný vliv špatných zpráv Nocebo staví lékaře před problém, jak informovat pacienty o možných nepříznivých vedlejších účincích léku. Hrozbu komplikací nelze nemocnému zatajit. Na druhé straně však jejich detailním popisem riskují, že si pacient potíže velmi přesvědčivě vsugeruje.

Rozsah škod, které může nocebo napáchat, není jasný. Lékaři nedokážou odhadnout, kdy se tato komplikace dostaví, kdo je k ní zvýšeně náchylný a ani to, jak dlouho může efekt noceba přetrvat. Rozhoduje to, v co pacient uvěří.

Člověk vychovaný v moderní společnosti může být odolný k uřknutí šamanem. Na druhé straně na něj ale může mít velmi razantní účinek verdikt lékaře podepřený autoritou vědy.

V jedné studii se prokázalo, že ženy přesvědčené o vlastní vysoké náchylnosti k infarktu čelí až čtyřnásobně vyšší riziku úmrtí na infarkt ve srovnání s ženami, které byly k infarktu stejně náchylné, ale netušily to. Zkušení chirurgové mívají obavy o výsledek operací u pacientů přesvědčených, že jim zákrok nemůže zachránit život. Tito pacienti umírají po operaci častěji než stejně nemocní lidé, kteří věří v uzdravení.

„Špatné zprávy vyvolávají špatné fungování organismu,“ řekl v rozhovoru pro časopis New Scientist americký lékař Clinton Meandor, který se zabývá nocebem na Vanderbilt School of Medicine v Nashvillu. „Myslím, že můžete přesvědčit člověka o tom, že umírá, a on pak v krajním případě skutečně umře. Na tom není nic tajuplného.“ Podle Meandora jsou úmrtí vyvolaná kletbami či uřknutím extrémními projevy noceba.

Tenká hranice O tom, jak tenká je hranice mezi placebem a nocebem, svědčí Meandorem zaznamenaný případ Dereka Adamse.

S mladíkem se rozešla jeho dívka a chlapec se pokusil otrávit se léky. Sebevražedného pokusu začal litovat záhy poté, co spolkl tablety. Poprosil proto souseda, aby ho odvezl do nemocnice. Tam se Adams zhroutil. Třásl se, byl bledý jako stěna, nevnímal okolí. Prudce dýchal, drasticky mu poklesl krevní tlak. Laboratorní testy a toxikologická vyšetření ale neodhalily v jeho organismu žádnou stopu po lécích. Adams dostal během čtyř hodin celkem šest litrů infuzí. Přesto se jeho zdravotní stav nelepšil.

Záhadu pomohl vyřešit až lékař, který prováděl test nového antidepresiva. Derek Adams patřil mezi dobrovolníky, kteří se testu zúčastnili. Mladík trpěl depresemi, ale když si vzal první tabletu testovaného léku, rázem se mu ulevilo. Po rozchodu s přítelkyní upadl znovu do deprese a spolykal devětadvacet tablet, které mu v tubě ještě zbývaly. Záhy se projevila otrava.

Když se lékař se podíval do dokumentace pro test antidepresiva, zjistil, že Adams byl zařazen do kontrolní skupiny, která dostávala místo léku neúčinnou látku. Přesto mu tablety „zabíraly“. Když byl chlapec přesvědčen, že mu „lék“ pomůže, dokázal s její pomocí zahnat depresi. Když spolykal tablety se záměrem skoncovat se životem, dostavily se u něj příznaky otravy.

***

Budu škodit

Existence efektu placebo, tedy vsugerovaného pozitivního účinku zcela neúčinné látky, je poměrně široce známa. Mnohem méně známý, ale přesto stejně silný je i opačný efekt, pro který se užívá označení „nocebo“ - z latinského „budu škodit“. Lze jej definovat tak, že už pouhá obava z nežádoucího nebo vedlejšího účinku léku vede u mnoha lidí k tomu, že se tento účinek skutečně dostaví.

Účinnost mnoha léků je do značné míry závislá na psychickém stavu a „naladění“ pacienta. Velmi rozšířené je nocebo v souvislosti s letáky přikládanými ke každému léku jeho výrobcem.

Kvůli právní ochraně jsou vyjmenovány všechny možné, i zcela nepravděpodobné negativní vedlejší účinky preparátu. Pacienti jsou mnohdy už tímto výčtem vyděšeni tak, že jim lék nepomůže, ale spíše se jim přitíží.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....