Dalibor Chatrný již dnes patří ke klasikům českého konceptuálního umění. K jeho osmdesátinám vyšla obsáhlá monografie, v níž můžeme sledovat složitou cestu jeho výtvarné tvorby, do níž patří grafiky, kresby, obrazy, akce v krajině, performance a projekty. Každá z těchto oblastí vystačí na samostatnou kapitolu či výstavu.
V Praze nevystavuje Chatrný tak často, ale přece jen se tu jeho práce čas od času v různých souvislostech představuje. Zdeněk Freisleben, kurátor Památníku národního písemnictví a zároveň majitel pražské Galerie Via Art, do svých projektů jeho práce vřazuje. Tentokrát uspořádal tematickou výstavu takzvaných topologických kreseb.
Dalibor Chatrný má za sebou rozsáhlé a výrazově bohaté dílo, které se rozvíjí už od konce padesátých let. Řídí se vnitřní logikou, vychází z určitých principů a zákonitostí, které se již řadu desetiletí nemění. Právě to však umožňuje, aby jeho projev zůstal otevřený, aby se mohl následně nebo souběžně rozvíjet v několika liniích. Má tedy různé významové vrstvy, rozmanité inspirační zdroje, může vycházet z přírodních zákonitostí nebo z inspirace vnějšími podněty, jejichž charakter však musí odpovídat způsobu umělcova myšlení. Vždycky jde o hledání nových cest, o objevování dalších výrazových možností. Dalibor Chatrný je vždy do všech důsledků vyzkouší a využije, čímž se dostává za dosavadní obzory.
Ve stejný čas na jiném místě Ke svým objevům dospívá nezávisle na ostatních, ale přesto se často blíží experimentům, které provádí někdo jiný na jiném místě v přibližně stejném čase. Tak například Vladimír Boudník vytvářel své magnetické grafiky v první polovině šedesátých let. Vznikaly tak, že dal magnety pod desku a na ni umístil kovové piliny, které se uspořádaly podle siločar. Takto vzniklé obrazce fixoval syntetickými laky, do jejich struktury vetřel barvy a tiskl. Dalibor Chatrný ještě o něco dříve vytvářel na podobném principu magnetické kresby. Na papír nasypal kovové piliny namočené do barvy. Pod jeho plochou pohyboval magnety, čímž piliny zaznamenávaly gesta jeho ruky. Ke kresbám se ještě vázaly pozoruhodné magnetické objekty, v nichž se ve skleněných válcích či hranolech působením magnetů uspořádaly kovové předměty. Zajímavé jsou kresby s překážkami, v nichž umělec zachytil pohyb obdobný přírodním procesům. Jinou kapitolu tvoří experimenty s texty, v nichž například stejná písmena označoval stejnou barvou, takže se utvářel zvláštní rytmus. Vždycky se snažil narušovat stereotypy, zkoušel například kreslit oběma rukama najednou a záměrně se tak odpoutával od vlastní zkušenosti a nabytých dovedností.
Topologické kresby vznikaly v 80. letech: vyřízl do plochy papíru či plátna například pruh, který potom přeložil jiným směrem a sprejem zaznamenal jeho nové místo. Pak vyříznutou část plochy zase vrátil. Kompozici vytvářel také postupným posouváním částečně vyříznuté části, jejíž polohu opět označil sprejováním. Snažil se tak vyjádřit možnosti proměn obrazové skladby, rytmus plochy a prostoru. Vznikaly opět celé řady těchto experimentálních kreseb či obrazů, v nichž je zřetelně vidět autorův osobitý způsob uvažování.
HODNOCENÍ LN *****
Dalibor Chatrný: Topologické kresby / manipulace s plochou
Galerie Via Art, Praha Do 26. září 2008
